Mám pocit, že v té debatě o focení Prahy by bylo dobré nejprve trochu definovat pojmy...
Milan píše, že streetfoto je náročná disciplína - to má sice pravdu (včetně užitých argumentů), ale ta původní reakce noxxe byla na pemara, kde podle mne o streetphoto v pravém významu toho slova tak docela nešlo...
Za mne tento pojem sedí na fotky ukazující život a atmosféru daného města, obvykle v nich hrají zásadní roli lidé, pokud ne, tak pořád dominuje atmosféra okamžiku. Naopak nemusí být rozeznatelné dané město, i když to neuškodí. Fotky od Milana do tohoto sedí.
Pemar tu ale spíš spadá do dokumentace města jako takového - architektura, prostředí jako celek a tak. To je sice také zajímavé téma, ale je tu přesně ten problém, na který narazil noxx, totiž až extrémní profláklost Prahy, kdy v podstatě u každé fotky člověk narazí na to, že to už x-krát viděl. A tady souhlasím s tím, že najít něco "odstřeleného" je strašně těžké

Mimochodem u těch fotek od pemara mi nejvíc sedí ta první - když nic jiného, tak má dané místo aspoň čisté bez turistů, což není vůbec samozřejmé a ani estetika není zlá. Naopak nijak moc neoceňuji tu třetí, tohle po silnějším dešti, kdy se udělají louže, v Praze naskakuje tak nějak samo o sobě a popravdě podobná fotka se udělá hravě i mobilem (možná i lépe, tady je větší DOF kladem).
Ať taky něco nahodím, tak já včera zkusil tento záběr, ale jsme zase u toho samého - s fotkou není nic moc špatně (chtěla by lepší oblohu), ale originální to prostě v Praze není...