Milan a noxx - asi zkuste oba porovnat profily použité postupně v procesu.
Jednoznačně v LR - zda je tam Adobe default nebo něco jiného a pak i ve foťáku (to by asi použilo DXO pro převod Fuji RAW do DNG).
Z toho, co ukazuje noxx, mi to opravdu přijde jako problém s převodem barev, což by přitom takový problém být nemusel. Moje výhrady proti DXO se spíš týkaly toho, že hodně zahýbe detaily, ostrostí a tak (někdy k lepšímu, občas ale ne), naproti tomu barvy by se ale takto výrazně rozjet neměly.
-- 31. 7. 2024 08:16 --houghs píše: Ani na ten portrét, tam pak při focení na plnou díru se ztrácí kontakt s okolním prostředím. Rozpaky jsem měl nad fotkami když jsem naposledy pevným sklem fotil v Itálii. Připadalo mě, že stejnou fotku jak v Benátkách udělám u nás na náměstí.
Zase bych ta pevná skla primárně nespojoval s DOF... Vysoká světelnost se hodí třeba i pro večerní toulky, kdy se běžně fotí celky na větší vzdálenost, kdy ani na plnou díru toho není tak moc rozmazáno, přínos je v možnosti nižšího ISO a/nebo kratších časů. Pro portrét zase lze kdykoli přiclonit a pevné sklo má i pak leckdy zajímavější charakter obrazu. A občas se to hodí i s větším rozmazáním - nějaké detaily na blízko s pozadím celkem blízko, které se zas tak úplně nerozmaže. A někdy i ty vyložené portréty, zrovna za tím, co jsem tu dával z Budapešti si dost stojím, tam je sice pozadí rozmazané hodně, ale křivka i barva starého mostu je pořád natolik výrazná, že to má smysl i jako travel.
Osobně sice nemám na použití pevných skel na cesty nějak jednoznačně pozitivní postoj, už v tom prvním příspěvku, kterým jsem téma teď naposledy znovuotevřel, jsem psal o dost smíšených pocitech. Ale přijde mi jako nesmysl dávat jako protiargument zrovna ten kontakt s prostředím, to se reálně většiny fotek nijak moc netýká (dokonce i bez přiclonění) a u těch pár, kde to roli hraje, se dá vždy přiclonit. Za mne je hlavní problém hmotnost a rozměry (i když třeba 1,8 řada Panasonicu na tom není zle) a pak taky ochota (či vůbec možnost) prohazovat skla.
Podotýkám, že tohle platí pro MFT i FF dost podobně. U MFT je menší rozmazání, ale menší není synonymum pro malé, třeba u portrétu s 45/1,2pro s větším odstupem od pozadí z něj bude taky mazanice, kdy při travelu budu často i u malého snímače clonit, naopak ale stejně platí i klady při slabém světla. Pro konkrétní příklad mám hodně zajímavé fotky z výletu do Krumlova, kde jsme šli s dcerou do grafitového dolu - fotky z něj mám hodně zajímavé, ale jen díky tomu, že jem měl 17/1,2pro, univerzální zoom s F4 už by házel časy/ISO do neúnosné pozice (víc než 3EV rozdíl).