pemar. píše:Já jsem se k fotografování ptáků dostal v období Covidu, protože to byla v podstatě jediná možnost, co fotit, pro mne je to alternativa ke golfu, který mne moc nebaví, potřebuji mít motivaci k chození, potřebuji pohyb, ale na běhání už to není, to bych si zrasoval při své váze kolena a klouby. To focení ptáků člověka přitáhne blíže k přírodě, tak trochu jako rybaření nebo myslivost, jak člověk stárne, tak si té přírody více a více váží. A čím hlouběji je v problematice, tím více zajímavých věcí se člověk dovídá.
Ok, to chápu, ale proč zrovna ptáci v takovém množství? V přírodě se dají fotit různé detaily, makro, zakoutí, rostliny, stromy, struktury, voda. Kousek za Prahou je Křivoklátsko, Kokořínsko či České středohoří s lesy, kopci a hrady.
Landov: Ta sýkorka je fakt povedená fotka, to je zrovna situace, kdy má smysl fotit.
monikash píše:Taky bych řekla, že za to může kovid. A pak, když vyrazíš na procházku a zjistíš, že jdeš v protislunci, krajina v okolí je v oparu, tak pak jediná zajímavá věc k focení jsou ptáci nebo srnky v dálce. No,a zkus vyfotit skřivana v jiné poloze než uprostřed pole s modrou oblohou v pozadí, když ve vzduchu i spí?
Těžko si dokážu představit lepší podmínky na focení krajiny či přírody než opar a protislunce.
. Jinak to vzrušení z lovu/objevování se dá zažít i při focení statických věcí. Objevit fotogenický detail/zákoutí/krajinu je taky dost vzrušující a navíc se při tom trénuje fotografické oko. Drahou dovolenou do vzdálené exotiky si dovedu ospravedlnit samu o sobě, je to obrovský zážitek po všech stránkách.
(..a like a like a jánevímco...)