Ale jedna vec sa musí nechať. Ako sa tak teraz hrám so starším Canoníkom, tak musím skonštatovať že čo mi fakt chýba je stabilizácia. Tá olympusia je silne návyková. Nemusím si dávať pozor na drobné neostrosti spôsobené mnou.
Jojo, taky se musim přiznat, že nejvíc mi na A7 chybí ta pětiosá stabilizace z pozdějších verzí. Jsou přesně ty věci, co má člověk pocit, že nepotřebuje, ale jak si na ně zvykne... Podobně sem to měl třeba s automatem v aute. Taky sem nechtěl do doby, než sem s nim začal jezdit a teď mi chybí.
Chybejici stabilizace je asi jako kdyz clovek emigruje a v Chicagu mu chybi stojan na kola, co mel doma pred barakem. Jako jo, chybi to, ale ja mam jiny starosti a az budu mit prvni fotku domrvenou tim ze ji nemam, tak jeste pockam a az jich bude 100 tak to budu resit. Tim ze jsem linej jsem domrvil uz asi 200 000 fotek.
No, delam takovou firemni serii portretu na balkone ala Trestik (ale ma to delsi historii), dneske je porada a jsou tady lidi z cely Moravy, doufam ze neco vyjde.
Tak budu držet palce. Každopádně u nějaké "rodinnější" firmy to může být fajn. Nedávno sem v jedné takové viděl zeď s fotkami zaměstnanců a různých skupinek zaměstnanců. Většinou k tomu bylo něco rukou připsané a působilo to vážne dobře. Jakože ta firma má fakt o zaměstnance zájem... Ale tak je rozdíl narazit na podobnou zeď v lokální firmě a v mezinárodnim koncernu. V tom druhy to působí spíš naopak.