u světelných objektivů je důležitější tzv. separační efekt (tedy odpíchnutí hlavního objektu od pozadí) Vděčíme za to světelnosti 1.8, optické konstrukci objektivu a z ní pramenícímu průběhu hloubky ostrosti, která vypadá jakoby ostře ohraničena. Právě takový efekt nabízejí některé špičkové objektivy např Zeis.
Je separační efekt něco víc než to co je v závorce? (v podstatě míra rozmazání pozadí)
Jak do toho kecá optická konstrukce objektivu? Průběh hloubky ostrosti dle mě je jasně daný ohniskem,vzdáleností předmětu, a šířkou snímače. Matematicky . Nebo ještě něčím? (Mohlo by napadnou zahrnout i charakter bokehu, hlavně v kousek mimo ostrost, kde se mohou projevit nějaké nepěknosti)
Které objektivy jsou příklady ostrého ohraničení hloubky ostrosti a které opak?