od FotoABC 25. 4. 2013 14:10
timi.m: problém je v tom, že každý zpracovává zkušenosti jinak. Ken Rockwell je zpracovává velice podivným způsobem a z mnoha zkušeností dělá závěry, které by normální člověk neudělal.
White balance: já fotografuji do RAWu, takže mně je skoro jedno, co je na foťáku, ale aby se na to dalo hned koukat, tak mám Auto WB taky, ale nikoliv proto, že by to byl ideální cílový stav, jak tvrdí K.R. Na záběr svítí světlo nějaké barvy, ale nezřídka je záběr nasvícen více, než jednou barvou světla. Ono už pokud je v záběru sluneční světlo a stín, tak ten stín je osvětlen modřejším světlem, než to, co je na slunci.
Vyvážení bílé pak můžete udělat technicky tak, aby bílá byla opravdu neutrálně bílá, tím ovšem někdy uděláte zcela sterilní atmosféru, že nepoznáte jestli to bylo v zimě nebo v létě, za svitu žárovky nebo ohně či zda jiné světlo dělalo atmosféru. Proto vyvážení bílé často není jen technický odečet barvy světla, ale vytváření nálady ve fotce. No a to je věcí fotografa, nikoliv nějakého automatu. Ten automat neví, co chceme. Není pravda, že existuje jediné správné vyvážení bílé jako neexistuje jediný správný způsob namalování slunečnic. Pokud tedy fotku nechápeme jako technický dokument.
Krajina je nasvětlena žlutým slunečním zářením, ale modrá obloha sama o sobě není na rozdíl od krajiny odraznou plochou pro sluneční paprsky. Takže někdy je dobré krajinu nasvícenou sluncem táhnout do tepla a s oblohou cuknout do studena.
--------------------------
Saturace +3 je Matějská pouť. Vysoká saturace může být součástí uměleckého ztvárnění třeba krajiny, ale pozor, vysokou saturaci si může dovolit jen ten, kdo udělá tak hezkou fotku, že vysoká saturace podtrhne její výjimečnost a zvláštnost a osobitost. Vysoká saturace obyčejných fotek je nevkus. Mnoho špičkových fotografií krajiny je hodně přebarvených, jenže tak, aby to bylo umění. Když to budeme dělat my, tak to bude fuj.
Vysokou saturaci si člověk musí nejdřív "zasloužit" a hlavně ji musí umět a vědět kdy si ji může dovolit.
Když resamplovat na 6 MPx, tak v kvalitním software na PC, ROZHODNĚ ne ořezaným algoritmem ve foťáku.
Pokud někdo řekne, že "ostření na ručně vybraný bod je zastaralé", tak pro něj nemám jiné označení, než "vůl". Bohužel.
Kdo je tady fotograf? Já nebo ten Japonec, který vyráběl nějaká obecná více, než nedokonalá pravidla pro výběr místa zaostření?
Když jdeš do restaurace, vybereš si z jídelního lístku sám nebo požádáš nějakého Japonce, aby Ti vybral jídlo, které ti bude chutnat?
S výběrem zaostření je to podobné. Svéprávný člověk vybírá ostřící bod sám.