od T-Lama 30. 6. 2011 15:22
Od objektivů se to opět zvrhlo k debatě o čipech...
U starších kinofilmových objektivů je několik věcí, které je třeba brát v potaz při použití na DSLR, hlavně pak na těch s menším čipem:
- menší čip klade větší nároky na rozlišení skla (využívá pouze výřez blíže ke středu), to co na kinofilmu/plném formátu vypadá fajn, nemusí už vypadat tak ostře na APS-C. Zároveň se zvětšují i různé vady, jako je aberace, atd. Větší rozlišení čipu nároky samozřejmě ještě umocňuje.
- některá skla mohou mít nižší kontrast v porovnání se skly pro digitál
- na menších čipech je vcelku běžná odchylka expozice při měření, je třeba si zjistit kolik to je při jaké cloně (u zoomů i ohniskové vzdálenosti) a aplikovat korekci. Dobré je, že ta korekce je pak pokaždé stejná pro dané parametry nehledě na úrovni osvětlení dané scény.
Jediná možnost je tedy vyzkoušet si na nějakém těle například v prodejně, jak se starý objektiv chová na digitálu a porovnat ho s případnou novější alternativou.
K tomu co zde bylo řečeno o konstrukci starších objektivů - nedá se zobecnit, že starší objektivy jsou kvalitnější (ikdyž u Canonu to je docela klidně možné). Celokovové tělo objektivu je někdy spíš na škodu. kov je těžší než odolné plasty, ze kterých se objektivy vyrábí, navíc má mnohem vyšší tepelnou kapacitu i vodivost, což je opruz nejen v mrazu, ale i za horkých slunečných dnů. Dále pak u novějších kousků může člověk mít např. těsnění proti prachu a vlhkosti, kruhovou clonu, kvalitnější antireflexní vrstvy...