Nikon D7200 + Nikkor AF-S DX 16-85 f/3.5-5.6G VR je velmi dobrá kombinace. U ní samozřejmě může být problémem pouze ta světelnost f/3.5-5.6, ovšem D7200 dává na vysoké ISO už velmi slušné výsledky, takže oproti D90 bude ta horší světelnost o něco méně překážet. Znatelné je to především u stejně velkých výstupů, protože šum z 24 MPx D7200 se zmenšením více ztratí, než z 12 MPx D90, zvláště pak pokud člověk optimálně nakládá se zpracováním RAWu.
A velkým bonusem je lepší prokreslení opět při srovnání stejně velkých výstupů.
Nicméně i tak v interiérech tam, kde jde o focení lidí a zvířat, tedy pohybu, kdy nelze použít slušnou stabilizaci objektivu 16-85, může být ta světelnost limitující. Pak hodně doporučuji doplnit levný Nikkor AF-S DX 35/1.8G, který může tohle hodně zkompenzovat. Kombinace 16-85/3.5-5.6 a 35/1.8 už zvládne opravdu hodně. Dalším stupněm (ovšem dost drahým) je pak už nový Nikkor AF-S DX 16-80/2.8-4 VR nebo bazarový Nikkor AF-S 17-55/2.8 pokud je za slušnou cenu lehce nad 15 tisíc Kč. Ovšem je cekem těžký, což 16-80/2.8-4 rozhodně není.
Široké sklo rozhodně nevymlouvám, ale asi bych šel postupně cestou:
D7200 .... 35/1.8 ... širokáč.
On ten širokáč je bezvadný na ozvláštnění fotek, ale sám na sobě jsem poznal co to je, když se to s ním příliš přehání. Ona ta perspektiva ultraširokého skla by neměla být stále dominantní, prostě rozsah ohnisek okolo základu by přeci jen měl převažovat.
Koupit si širokáč a dělat 80% fotek na 11mm, aby člověk tu investici upotřebil, to není úplně ideální cesta na delší dobu.

Když se s odstupem času dívám na některá svá "širokoúhlá období", tak člověk by měl mít cit kam to patří a kam ne. Ta deformace a upřednostnění popředí prostě není ideální pro každý záběr. Stejně jako nepřetržité série teleobjektivem nebo nepřetržité série s malou HO jsou blbý.