Jaky objektiv nejvice pouzivate na sve DSLR?

Diskuze o poloprofesionálních a profesionálních digitálních fotoaparátech

Moderátor: Moderátoři DIGIarena.cz

Odeslat příspěvekod tomashr 5. 9. 2022 10:35

Ono je dobré brát ohled na prach aspoň někdy u všech značek... Sony je sice z hlediska náchylnosti na nečistoty na snímači extrém, ale třeba vedle motokrosové trati, pokud je sucho a "prašno", bych s odkrýváním bajonetu váhal i u Olympusu, který má naopak odolnost proti chytání prachu asi nejvyšší...
Blog Fotozóna - https://blog.fotozona.cz
tomashr
Pokročilý

Odeslat příspěvekod Davidof 5. 9. 2022 11:00

pemar. píše:Marian Chytka odfotil Dakar se dvěma zoomy.


S Chytkou se nesrovnávám, ten to moc umí :-)


Původní plán byl dvě těla a dva objektivy, plus jeden objektiv v brašně. Ale pak mě napadlo, že už k němu můžu připevnit tělo, když už ho mám v brašně.

Člověk toho sice trochu víc nanosí, ale hlavní je, že se nemusím vracet k autu.


Konkrétně teď o víkendu jsem byl na divoké vodě v Trnávce, a tam je nutné mít jedno dlouhé sklo, nejlépe něco jako ta 100-500 a jedno normálnější - u mě 28-70.

Ale současně vím, že pár fotek budu chtít udělat něčím širokým - takže 15-35. A je to tam.

Takže důvody jsem si, jako vždy, našel :-)


Podle mě se tomu není nutné nějak specificky bránit, předpokládám, že to přejde samo :-)
https://www.zonerama.com/Davidoff/190455
Davidof
Expert

Odeslat příspěvekod pemar. 5. 9. 2022 11:28

Já mám kolikrát s sebou 2 objektivy (minule 28/2 a 135/2, oba MF) a ten delší objektiv jsem nesundal ze Z9. Když jsem tohle viděl, tak mne napadlo, že by to mohlo mít havlovský název “Odcházení”, snad tím nikoho neurazím:

Obrázek

Skoro jsem to nestihl, ale ten střih těch šatů, účes a velká zadnice mne zaujaly. Trochu mi tam ta modelka utekla ze záběru, nestihl jsem to správně zaostřit.
pemar.
Návštěvník

Odeslat příspěvekod monikash 5. 9. 2022 11:34

Tak v tomhle bych nechtěla spěchat na záchod. ;-)
Sony RX100/7, A6600, A7R2, A7III

Moje cvaky najdete zde http://monikash.rajce.idnes.cz/
A videa tady https://www.youtube.com/@monikasindelkova1432/videos
monikash
Návštěvník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod oldbas 5. 9. 2022 13:32

Velká zadnice v mých měřítkách vypadá úplně, ale úplně jinak. Tohle je mňam fotka :-)
oldbas
Návštěvník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod pemar. 5. 9. 2022 14:57

Kdesi jsem slyšel, že velká zadnice je záruka domácího štěstí.

Z minulé procházky jsem si přinesl bokehovku z jednoho antikvariátu, tuším se jmenuje Shakespeare (nevím proč), navozovalo mi to atmosféru protikomunistického disentu 80 let:

Obrázek

Zeiss Apo-Sonnar T* 135 mm f/2,0 ZF.2
pemar.
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Davidof 5. 9. 2022 15:41

oldbas píše:Velká zadnice v mých měřítkách vypadá úplně, ale úplně jinak. Tohle je mňam fotka :-)


Asi tak :-)
https://www.zonerama.com/Davidoff/190455
Davidof
Expert

Odeslat příspěvekod landov 6. 9. 2022 02:51

Este jedna z vikendu v Kosiciach - Sigma 100-400.

Lukasz Czepiela - EDGE 540 (RedBull Air Race)
Obrázek
landov
Expert

Odeslat příspěvekod landov 9. 9. 2022 06:17

Kosice - Use the city, 8/9/2022.

Z 35/1,8 S
Obrázek
landov
Expert

Odeslat příspěvekod Davidof 9. 9. 2022 07:07

Já jsem letos naši plzeňskou obdobnou akci propásl
https://www.zonerama.com/Davidoff/190455
Davidof
Expert

Odeslat příspěvekod landov 10. 9. 2022 06:58

Kosice - Use the city, 8/9/2022.

Z 35/1,8 S
Obrázek
landov
Expert

Odeslat příspěvekod pemar. 10. 9. 2022 16:52

U vás se pořád něco děje. U nás je teď aktuálně jen vinobraní, ale se spoustou lidí. Tak chodím po městě a provětrávám Sonnar 135/2:

Obrázek

Puberťáci, mobily, fastfood. Klasika.
pemar.
Návštěvník

Odeslat příspěvekod landov 12. 9. 2022 16:02

Ešte jedna spomienka na augustove Tatry.

Dlhe pleso pod Gerlachom - Z 24-200
Obrázek
landov
Expert

Odeslat příspěvekod landov 14. 9. 2022 06:06

Imaginacie, 13/9/2022

Viltrox Z 24/1,8
Obrázek
landov
Expert

Odeslat příspěvekod houghs 15. 9. 2022 21:28

Tak nějak jsem dal dohromady fotky z Brazílie, vybral jsem si co jsem považoval za nejzajímavější, ale přesto to bylo skoro 90 snímků. Tak při psaní budu muset udělat ještě další selekci. Asi 1500 fotek je uploadovaných na zoneramě, Všechny fotky jsou dělané jen dvěma objektivy, starým levným seťákem 18-105 a širokáčem 10-20. Rozhodnutí vzít si starý objektiv 18-105 místo 16-80 bylo motivováno strachem z vysoké kriminality v Riu, kde krádeže a přepadení jsou na denním pořádku a z hlediska drobné kriminality (naštěstí ne vražd) je to jedno z nejhorších měst v Latinské Americe. Jak se později ukázalo, nebyla to obava neopodstatněná. Dva a půl týdenní pobyt jsme začali v Riu, pak se autobusem přesunuli do starobylého městečka Paraty na atlantském pobřeží (asi 4 hodiny jízdy z Ria) a zpět přes Rio odletěli do Foz do Iguaçu.

Putování jsme zahájili na vrchu Corcovado s proslulou sochou Krista. Bylo tam obrovské množství turistů, ale také úchvatné výhledy na město se zálivem Guanabara a Antlantik. Rio se svými scénickými výjevy je skutečně jedinečné, nevím k čemu bych to dokázal přirovnat a to už jsem něco projel.

Obrázek

Vpravo v pozadí je Pão de Açúcar neboli Cukrová homole, vpravo v popředí čtvrť Botafogo, rovně v pozadí čtvrť Flamengo a pak je vidět záliv Guanabara a na druhém břehu zálivu město Niterói. Tam je možné se dostat trajektem přímo z centra města (vlevo v pozadí za kopcem) anebo po dlouhém mostě který vede přes záliv a jehož kousek je vidět vpravo nahoře. Svého času to býval nejdelší most světa.

Obrázek

No a tady je zase neméně zajímavý výhled zase opačný, z Cukrové homole směrem k vrchu Corcovado, dole záliv Botafogo se stejnojmennou čtvrtí a pláží. Ale pozor, pláž Botafogo jakkoliv je krásná, tak voda u ní je hodně špinavá. Což je škoda, bylo by to snad nejhezčí místo na koupání v celém Riu.

Obrázek

Tady je pohled severním směrem, na centrum města a v pozadí most do Niterói. Impozantní dílo, Brazílii považujeme za rozvojovou zemi a přitom my bychom si z jejich infrastruktury mohli vzít příklad. Dálnice a celkem komunikace ty naše v Česku o několik tříd převyšují. Jinak přímo v centru se nachází jedno z letišť (Santos Dumont), které ovšem slouží jen pro vnitrozemské lety. My přiletěli a odletěli z druhého letiště (Galeão), které je větší a leží severně od centra města dál v zálivu.

Obrázek

Tady zase další posun, v popředí vrch Urca, který je takovým mezistupněm lanovky na Cukrovou homoli, dole vlevo pěkná Praia Vermelha (Červená pláž) a pak dále za vrchem zvaným Babilônia leží slavná Copacabana. To je vlastně poslední pláž která je součástí zálivu Guanabara a i tady je poznat, že s tou čistotou vody to není úplně nejlepší. Lepší na koupání jsou proto pláže Ipanema a Leblon, které leží hned za ní a z nichž se už přímo díváte na oceán. Vpravo na snímku opět Botafogo a nad ním vrch Corcovado.

Obrázek

A tady je pohled na Cukrovou homoli z vrchu Urca.

Obrázek

A tady je další velká atrakce Ria, Botanická zahrada. V pozadí hora Corcovado.

Obrázek

Pravda, zahrada je trochu z ruky, ale procházka stojí určitě za to. Byla založena už v císařských dobách a je to taková zelená oáza ve velkoměstě. Mimochodem, Rio by se dalo i označit za zelené město, je tam hodně parků a ulice lemují aleje stromů.

Obrázek

A tady je obrázek ze samotného centra města, Náměstí 15. listopadu. Ten den v roce 1889 byla Brazílie prohlášena republikou. A mimochodem zrovna teď v září je dvousté výročí vyhlášení nezávislosti Brazílie v jejímž čele stanul císař Petr I. V pozadí je vidět starý císařský palác, nicméně císař sídlil pak v honosnějším paláci São Cristóvão, který se nechází na sever od centra města poblíž stadionu Maracanã. Bohužel o něm je možné mluvit jen v minulém čase, protože před čtyřmi lety kompletně vyhořel. Je to obrovská ztráta, jednak stavby, inventáře a hlavně nesmírně cenných sbírek Národního muzea. Na opačné straně náměstí se nachází nábřeží s přístavištěm pro trajekt do Niterói a dalších míst zálivu.

Obrázek

Přímo v centru města se mnoho staré zástavby nezachovalo, ale nějakou najdeme a zrovna tady je i celkem dobře udržovaná. Tady to vypadá jako v nějakém španělském či portugalském městě.

Obrázek

Více staré zástavby najdeme třeba ve čtvrti Lapa, nicméně letmý pohled prozradí, že tato místa pamatují lepší časy. I když asi na latinskoamerické poměry to až tak špatné není. Stará zástavba Ria se nemohla měřit například s daleko bohatším Buenos Aires, vesměs ve městě byly postaveny dvoupodlažní a na těch lepších ulicích třipodlažní měšťanské domy, kde dole býval nějaký obchod či provozovna a nahoře se bydlelo. Takto to už dneska nefunguje, nakupuje se v nákupních centrech a supermarketech a většina těchto domů chátrá. Nicméně ve čtvrti Lapa je alespoň řada restaurací a kaváren, které nabízí příjemné posezení.

Obrázek

V Riu se zachovala jediná historická tramvajová linka, která jezdí do čtvrti Santa Teresa. V centru jezdí i nově vybudované tramvajové linky což spolu s moderním metrem řadí Rio mezi města s relativně dobrou veřejnou dopravou. Američané by si mohli odsud vzít příklad.

Obrázek

Samotná čtvrť má sice své kouzlo, ale je na ní vidět že Ti zámožnější občané se odsud před mnoha lety odstěhovali.

Obrázek

Největším zážitkem z projižďky tramvají jsou úchvatné výhledy na město.

Obrázek

Na tomto snímku je Avenida de Chile, je to místo přímo naproti nové katedrály a asi 300 metrů od zastávky metra. Důvod proč ten snímek sem dávám je, že přesně na tomto místě jsme byli přepadeni skupinou třech černošských mladíků, stalo se to krátce po setmění v sobotu večer. Nic takového jsme tady nečekali, procházeli jsme tudy po celou dobu prakticky denně a místo vypadalo zcela bezpečně. Lupči dceři vytrhli batoh a syn (18 let) se pak rozběhl za nimi. K naší velké nelibosti, bylo nám známo že lupičům se nemá klást odpor a je lépe jim všechno odevzdat. Jemu se podařilo jednoho z nich chytit a uloupený batoh získat zpět. Poučení z toho je, že nestačí chodit jen po bezpečných místech, je potřeba dávat velký pozor zda na těchto místech se pohybuje dost lidí. Pokud ne, je lépe se vrátit, zvolit jinou cestu nebo taxíka.

Obrázek

Nábřeží zálivu na severní straně centra je velmi pěkně upravno. Jedná se o investice z olympijských her.

Obrázek

A do této zajímavé futuristické stavby umístili muzeum, které nazvali Muzeum zítřka.

Obrázek

A tuto krásnou stavbu najdete v Niterói, je v ní také muzeum, které schraňuje sbírky současného umění. Autorem stavby není nikdo jiný než slavný Oscar Niemeyer.

Obrázek

Z Niterói můžete přes záliv vidět další Rio zase z jiného úhlu.

Obrázek

A při cestě trajektem zpět pak pozorovat západ slunce nad impozantním mostem.

Obrázek

A na závěr ještě snímek z Maracanã.

Obrázek

A jsme v starobylém městečku Paraty na pobřeží Atlantiku, od RIa je vzdálené asi 4 hodiny jízdy směrem na jih.

Obrázek

Na jeepech se dá vyjet na výlet do deštného lesa a zaplavat si pod vodopády. Voda byla pořádně studená a moc nás nebylo kdo jsme tam vlezli. A vydrželi.

Obrázek

V okolí Parat je řada palíren, ve kterých se pálí populární cachaça, ze které se míchá ještě populárnější caipirinha. Ta a pak ještě pivo jsou národními nápoji Brazílie. Žádné vino. Alespoň jsem nikde v restauraci u nikoho víno pít neviděl. A Brazilci si opravdu užívají, restaurace jsou plné. Ceny jsou pro nás velmi příjemné, za večeři pro 4 osoby (včetně pití) jsme platili od 160 do 220 reálů (kurz na kreditce 4.60). Jídlo vynikající.

Obrázek

Zážitkem je i výlet na lodi podél pobřeží. U ostrůvků a různých zátokách loď zastaví a je možné si zaplavat v moři. Toho já náležitě využil. Moře bylo sice o něco chladnější než v Riu, ale klidnější. Kvůli obrovským vlnám se v Riu plavat v moři nedalo.

Obrázek

Bohužel, Paraty doplácí na globální oteplování a vzestup mořské hladiny. Při přílivu se do částí města poblíž pobřeží dostává voda a suchou nohou nepřejdete.

Obrázek

A jsme ve Foz do Iguaçu, konkrétně u přehrady s hydroelektrárnou Itaipú, postavené na řece Paraná. Ta je v těchto místech hraniční řekou mezi Brazílií a Paraguayí a elektrárna je společným dílem obou těchto zemí.

Obrázek

Přehrada byla postavena v 80. letech a elektrárnu výkonem překonávají jen Tři soutěsky. Pod hladinou přehrady skončily ohromné vodopády Sete Quedas, které bývaly populárnější než vodopády Iguaçu.

Obrázek

A tady už konečně vodopády Iguazú. Nejprve z argentinské strany, odkud je možné si je prohlédnout pěkně zblízka.

Obrázek

Vodopády Iguaçu (anebo španělsky Iguazú) jsou největším komplexem vodopádů světa. Nic rozlejhlejšího není, překonávají jak Niagarské vodopády nad Viktoriiny vodopády.

Obrázek

80% vodopádů patří Argentině. Nicméně dá se říci že Bůh byl i tak spravedlivý. Argentinci sice mají většinu vodpádů (Brazilcům zůstal jen jeden), nicméně ze své strany na ně nevidí. Musí jít na brazilskou stranu. Trochu to připomíná Niagarské vodopády, větší část leží na americké straně, jenže hezčí pohled je z té kanadské.

Obrázek

Takto to vypadá na samotném vrchu jednoho z vodopádů. To je poslední snímek z argentinské strany. Bohužel moc času tady nebylo, jednodenní výlet do Argentiny byl celkem opruz. Mezi všemi státy sice funguje dobře veřejná doprava, nicméně pro nás Evropany je to horší než pro místní. Vízum sice nepotřebujeme, ale je potřeba vyplnit příšernou deklaraci, což jsme netušili, pracně jsme to pak na hranici vyplňovali a my museli pak jet dalším autobusem. Tím ale není trablům konec. Je potřeba si opatřit místní měnu, na kartu zapomeňte. Argentina je ve velmi špatné ekonomické situaci, kde bují černý trh. Oficiální kurz v době kdy jsme tam byli byl asi 120 pesos za dolar, ovšem na černém trhu se kurz pohyboval 270 za dolar (nákup). V Puerto Iguazú exitovala jenom jedna černá směnárna (tu poradil strýček Google) vzdálená asi 1,5 km od autobusového nádraží a maskovaná jako turistická kancelář. Je potřeba mít dolarovou hotovost v bankovkách bezvadného stavu ne menších než 20 dolarů. Placení kartou se nesmírně prodraží - používá se ten oficiální kurz, o výběru hotovosti z bankomatu ani nemluvě. To není vše, vstupné k vodopádům pro místní stojí 1200 pesos, pro občany sdružení Mercosur 2500 pesos no a pro všechny ostatní, tzn. i pro nás rovné čtyři tisíce. Pokud platíte v hotovosti zaměněné na černém trhu, tak je to v pohodě, vyjde to dokonce levněji než v Brazílii, ale zaplatit ten lístek kartou se pěkně prodraží. Zbylou hotovost je samozřejmě nutné utratit, tady přijdou vhod gift shopy a nákup triček.

Obrázek

A zpět do Brazílie. Na brazilské straně poblíž vodopádů se nachází Parque das Aves, kde je možné vidět velké množství ptactva, plazů a motýlů původem z Atlantského deštného lesa. Park se zaměřuje na záchranu ohrožených druhů. Za mírný poplatek můžete krmit papoušky, podobně jako v našich ZOO.

Obrázek

A opět u vodopádů, tentokrát z brazilské strany. To co vidíme je argentinské, ale z Argentiny není možné tyto vodopády vidět.

Obrázek

V těchto případech je širokoúhlý objektiv absolutní nezbytností.

Obrázek

Toto je vlastně jediný brazilský vodopád. Brazilci k němu pro turisty postavili mostík a vyhlídkovou věž.

Obrázek

A tady je pohled na věž.

Obrázek

Poslední zastávkou je trojmezí Brazílie, Argentiny a Paraguaye. Dole je Brazílie, vlevo Argentína a vpravo Paraguay. Na brazilské straně se rozkládá velmi pěkné moderní město, na argentinské poněkud omšelá díra. Rozdíl v ekonomické úrovni Brazílie a Argentiny je očividný, přitom kdysi tomu bývalo přesně naopak. To je smutný příběh Argentiny. V Paraguayi se rozkládá nově postavené město Ciudad del Este, nicméně tam jsme nebyli. Není tam k co vidění, město žije ze šmeliny.

Velkým problémem v Brazílii je domluva. I mladí vzdělaní lidé neovládají angličtinu. To je obrovský šok, to jsem nikde jinde neviděl. Domluvit se jinak než portugalsky je problém. Tady to bylo trochu lepší v tom, že bylo možné mluvit alespoň španělsky. Nicméně odpověď jen v portugalštině.

Obrázek

Pro ty co mají problémy s orientací jsou tady povedené směrovky. Velmi populární pro selfíčka.

Obrázek

Na poslední fotce je nově budovaný most mezi Brazílií a Paraguaí. Vypadá hezky. Ten stávající v centru města nestačí a zdá se, že tento je budován tak, aby se dalo po něm projet z Argentiny do Paraguaye přímo bez zastavení na brazilské celnici.

Je tady jen malý zlomeček fotek, ale i tak je toho celkem dost. Kdo by měl přesto odvahu, tak si může projít těch 1500 fotek na Zoneramě. Pro ty kdo nemají odkaz, tak ho můžu poslat přes SZ.
houghs
Návštěvník

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků