Ty úplný korekce vypadají vždy dost nepřirozeně. Zcela typický je to třeba u fotek kostelů apod. Za mě, až na výjimky, není třeba takový fotky korigovat vůbec, oko a mozek s deformací počítá, naopak to často dodává fotce zajímavost a dá se s tím pracovat kreativně.
Například mi hlava moc nebere, proč si někdo pořizuje rybinu a pak to rovná.

Tady ty snahy o uniformizaci a "dokonalost" fotky mě moc neberou. Když už, tak to občas zkoriguje částečně (věže apod.), tak někde na půl cesty.
Stejně tak korekce vinětace. Většinou není vůbec třeba, právě naopak. Samozřejmě se nebavíme o fotkách pro pano a dalších specialitkách.
Tady je ta fasáda už trochu extrém, ale s tím stejně nic moc neuděláš, leda oříznout. Za mě asi ta prostřední.