od FotoABC 16. 9. 2013 14:11
Louie Duck:
Takže bych přidal ještě jednu radu ohledně porovnávání objektivů:
Ceny objektivů se rozhodně nestanovují podle toho, jak jsou ostré. Ceny objektivů docela hodně korelují s tím, jak drahé je pro konkrétní firmu takový objektiv vyrobit. V určitých případech do toho třeba razantně zasahuje marketing, ale v drtivé většině případů je to opravdu o náročnosti výroby včetně kontroly jakosti. Pokud třeba 16-85 stojí 15 500 Kč a 18-105 stojí 6000 Kč, pak to rozhodně neznamená, že 16-85 je 2,6x ostřejší, než 18-105. Znamená to, že vyrobit rozsah 16-85mm v po všech stránkách nadprůměrné kvalitě je zhruba 2,6x dražší, než vyrobit rozsah 18-105mm s možností ušetřit na výrobním procesu po mnoha stránkách.
U základních zoomů je každý milimetr dolů výrobně velmi náročný a ten rozdíl 16-18mm je jedním z hlavních důvodů tolikrát vyšší ceny. Ona je ta 16-85 na 16mm opticky dokonce lepší, než 18-105 na 18mm, i když logické by to bylo naopak. A to, že se těch 16mm povedlo a současně ani 85mm není katastrofa, především to stojí těch 15 tisíc. Když se podíváš na konstrukci, tak počet ED + asférických drahých optických členů je u 16-85-ky 5, zatímco u 18-105 jsou jen dva. Podstatně kvalitnější dílenské zpracování s delší předpokládanou výdrží a především zřetelně přísnější výstupní kontrola je dalším zásadním důvodem tolikrát vyšší ceny.
U 16-85-ky ty asférické členy zajistí, že na 16mm méně soudkuje, než 18-105 na 18mm, tedy opět na obtížnějším začátku zoomu dopadne lépe. Stojí to peníze. ED členy lépe korigují chromatickou aberaci, takže 16-85 je na tom o něco lépe, než 18-105 i přesto, že na 16mm by u tak dlouhého zoomu s obtížným rozsahem člověk na krajích obrazového pole očekával vysokou chromatickou aberaci třeba jako u Sony 16-80. Není a stálo to peníze.
Výstupní kontrola zajistí, že člověk slyší minimálně o vadných kusech 16-85, zatímco o 18-105 s problematickým obrazovým výstupem slyší mnohem častěji. Ta kusová variabilita bude u 18-105 podstatně větší, je prostě levnější. Takže člověk se už pár let současně dozvídá, že:
a) 16-85 je obrazově podstatně lepší, než 18-105
b) 16-85 je obrazově prakticky stejná jako 18-105, jen je nesmyslně dražší
Jsem přesvědčen o tom, že obě tato tvrzení vyplývají ze zkušeností lidí, kteří tohle tvrdí.
Kromě reálného kusového základu pro obě tato tvrzení existuje navíc mnoho majitelů, kteří z obou objektivů neumí dostat to, co v nich je a místo obrazového výstupu objektivů spíše popisují to, jak oni sami umí fotografovat a objektivům připisuji své vlastní chyby.
No a protože logicky se podstatně více objektivů 18-105 prodá v setu lidem, kteří fotografovat moc neumí, zatímco 16-85-ku si v průměru koupí větší procento těch, co už to umí, má 18-105 většinou mnohem horší pověst.
K tomu ty skutečně vadné kusy, kterých díky nízké ceně je mnohem víc, než 16-85, a jsme doma.
A tenhle jeden modelový příklad lze vztáhnout k libovolným jiným typům objektivů. Třeba Sigmy a Tamrony jsou často papírově ostřejší, než Nikkory a za levnější peníz. A k tomu je řada majitelů, kteří mají dobrý kus, a ten ostří přesně s jejich tělem Nikon DSLR. Takže šíří slávu a píší o tom, jak jsou mnohem lepší, než zbytečně drahé Nikkory. A není zrovna málo lidí, kteří se se Sigmou či Tamronem spálili, protože prostě na tu parádní světelnost f/2.8 v celém rozsahu 17-50mm je ten Tamron opravdu velice levný. Proč stojí třetinu ceny proti Nikkoru 17-55/2.8? Když jsem oba položil vedle sebe, tu trojnásobnou cenu bych jen na první pohled a pohmat považoval za vcelku odůvodněnou. Nikkor 17-55/2.8 je vzorem v přesnosti a citlivosti zaostření, o Tamronu se píší romány o jeho nízké spolehlivosti za špatného světla. A s těmi romány souhlasí část lidí a část se oprávněně vzteká, protože jim ostří dobře. Proč je tedy Nikkor s podobným rozsahem a stejnou světelností tolikrát větší? Z několika důvodů, ale především aby měl delší ostřící dráhu, tudíž aby bylo možné udržet výrobní toleranci. Podle rozborů, které jsem kdysi četl, a vypadaly velmi důvěryhodně, má Tamron podle toho autora tak krátkou ostřící dráhu, že je obtížně představitelný takový výrobní proces, u kterého drtivá většina kusů bude v toleranci přesnosti ostření. A vzhledem k levným plastům a levnému dílenskému zpracování je to evidentně ponecháno osudu. Ale je to velice levný světelný zoom a za ty prachy holt lidi podstoupí tu loterii. Zvláště když se dozví pár story o tom, jak i objektivy za 40 000 Kč můžou být vadné. Rozhodně neodrazuji od žádné koupě ničeho, jen bych si všechno pořádně vyzkoušel. Ostření nablízko, na dálku, špatné světlo, dobré světlo, prostředkem, stranou, na začátku zoomu, uprostřed, na konci, .....
Rozhodně si nemyslím, že by fotky s DSLR z interiéru byly i se světelností f/3.5-5.6 podobně špatné jako z kompaktů s malým snímačem, byť se světelnějším objektivem. Už jsem toho dost viděl, abych si to nemyslel, nicméně taky v interiéru fotím raději Nikkorem 35/1.8 nebo Nikkorem 17-55/2.8. Ovšem píšu podruhé, že to, co opravdu zdvihne fotky v interiéru na podstatně vyšší kvalitu, je blýskání o strop externím bleskem. Existují i blesky třeba Nissin, které nejsou tak drahé, jako (lepší) Nikony.
18-105 bych se v interiéru rozhodně nebál pokud bych blýskal o strop externím bleskem. Ale tyřeba ta Sigma 17-70 nakonec bude lepší. Jen bych se jí trošku bál a pečlivě bych ji zkoušel na svém těle foťáku. Pravda je, že dnes Sigma produkuje i opravdu špičkové objektivy. Nicméně jeden z kategorie "zázrak" 18-35/1.8 se zatím dělá na Canon a počti si na dpreview.com, jak se snažili vyladit ostření. Dost smutné čtení.