Udělam malou odbočku, gramofonová deska zaznamenává zvuk do 109kHz. Nejlepší normálně dostupná technika je schopná z toho vyždímat 88kHz, nicméně předpokládám, že za použití něčeho opravdu hi-tech jde vyždímat i těch 109kHz. K čemu by to bylo.. no to nevim. Osobně bývám rád za FLAC a 48kHz.
Co se Fuji S5 týká jsem jasně napsal, že rozměrově (pixely) se výsledný obrázek rovná 6 nebo 12 mpix, podle toho jestli člověk nechá foťák udělat interpolaci nebo ne. Nicméně pokud jste někdy viděli skutečné fotky z S5, tak jistě víte, že dynamického rozsahu je tam sice hodně, ale detailů fakt málo a to málo i na normální 6 mpix s Byerovou interpolací.
Digitální obraz je vždycky něco za něco, do té doby, dokud technologie zase neudělá krok kupředu. Pokud člověku stačí i těch pár mpix, tak to rozhodně neni špatnej foťák. Mě osobně by 6 mpix stačilo jen v případě, že se to jmenuje Konica Minolta 7D (nebo 5D, je prakticky totéž). Což mimochodem z hlediska rozlišení a detailů překonává Fuji o hodně.
-- 6. 12. 2010 16:30 --Zafod Bíblbrox píše:Donedávna jsem fotil na film... Asi před rokem jsem definitivně přešel na digi a musím přiznat, že jsem si polepšil asi ve všem...kromě barev
Nějak mi ty barvy co produkovala Velvia chybí... Myslel jsem si, že snímky z digi prostě zatím neumím dobře zpracovat - a teď tu čtu, že se Velvia nedá napodobit... Přitom všude píšou, že má digi technologie při následném zpracování neomezené možnosti...
Tak jak to teda je???
Předpokládám, že kdyby na to člověk použil patřičnou techniku, tak se to dá "napodobit". Ale je tam ten problém, že film funguje prostě jinak, ono to neni jen o barvách, ale každý film má určitou expoziční křivku, určitej kontrast. Jen tím, že se barvy upraví se k tomu člověk nedostane. Kromě toho mě napadá, že každý senzor má určitou přesnost co se týká barev (přesnost s jakou interpretuje barvy oproti skutečnosti). A že film má nepochybně taky určitou přesnost interpretace barev, hlavně film interpretuje barvy určitým daným způsobem za daných podmínek.
A abysme dosáhli na digitálu stejných výsledků, pravděpodobně by se muselo změřit jak přesně interpretuje daný film barvy, vytvořit z toho barevný prostor (něco jako třeba sRGB - Velvia) a pak vytvořit či upravit senzor, aby fotil do onoho barevného prostoru stejným způsobem jako kdyby to byl film. Prostě okopírovat matematické hodnoty toho filmu a nechat digitální senzor udělat to samé. Což by neobsahovalo jen jiný barevný prostor, ale taky specifickou expoziční křivku, určitý dynamický rozsah a způsob jakým by se interpretovali barvy.
Technicky to možné určitě je, prakticky, by se musel nějaký výrobce k tomuhle přimět, aby vyrobil buď software, který upraví data stávající fotky (ideálně RAW), nebo přímo senzor a celý foťák by musel mít tuhle schopnost.
Fuji něco podobného má v aktuálních kompaktech a vylézá z nich něco co se relativně i Velvii podobá. Nicméně jsou to jen kompakty, takže užitečnost je trošku naprd, aby to fungovalo jak má, byl by třeba full-frame, nebo aspoň to APS-C. Kromě toho by ten foťák musel mít dost neskutečně dobrý senzor z hlediska gradace barev. A mám takové tiché podezření, že by možná monitory měly problém ten výsledek vůbec zobrazit.. nicméně se můžu plést, nevím k jakému barevnému prostoru se dá přiřadit to co se vyfotí na Velvii.
. (dinamika na ukor rozlisovacky) Suhlas ze rozlisovacka zodpoveda cca 6M pixelovemu klasickemu fotaku co zodpoveda cca 2M pixelovemu faveonu a realne bez interpolacie tam ma 1.5M! plnich RGB bodov ...