od FotoABC 30. 9. 2008 17:07
Ondrej Bobek:
"Canon 50D ma novsiu generaciu snimaca a pri vyssom rozliseni, vacsom mnozstve detailov ponuka trocha menej zasumeny obraz - to ukazu prve verejne priame porovnania, /ved Nikon to zachrani dalsou novinkou"
Jedna věc je zdrojový šum na snímači a druhá věc je viditelnost šumu po zpracování obrazu.
Plocha snímače zůstává stále stejná. Čím více megapixelů to má, tím je i menší ta buňka odpovídajícímu jednomu pixelu, tedy nádržka na elektrony. Takže velikost jedné buňky je rovna:
(plocha snímače - mrtvé prostory) / počet pixelů.
V té buňce se střádají elektrony, které byly vyražené z valenční sféry dopadlým fotonem. Mrtvé prostory dané zadrátováním se neustále snižují, jak se výrobci už pár let chlubí, že ty mrtvé prostory už nezabírají skoro nic. To nic je stále menší a menší, takže na něm už toho zásadního se asi moc nenahoní, dokud se nepřejde "na back iluminated sensor".
Na stejnou plochu snímače při stejné expozici dopadne bez ohledu na technologii snímače stále stejné množství fotonů. Pokud je nenasměrují mikročočky na buňku, mohou skončit jako fotonový šum. Výrobci už řadu let zlepšují mikročočky tak, že teď už doopravdy nasměrují úplně všechno a nic jim neuteče, takže tady asi moc rezerva zase nebude. Takže buňka má limit své velikosti = velikost snímače děleno počtem pixelů, co s tím lepší technologie udělá? Počet dopadlých fotonů usměrní na krajích mikročočky aby opravdu vyražený elektron skončil v potential well, víc si jich ale zase nikdo nevymyslí. Pro zvyšování počtu megapixelů nelze už nikde nahonit nějaké rezervy aby neklesala velikost signálu, tj. náboje na jeden pixel. Ten prostě klesat musí. Když to rozdělíte na
6 MPx ... 10 MPx ... 12 MPx ... 15 MPx ... tak se ten náboj na jeden pixel nemůže donekonečna zvyšovat tím, že se ještě vyškrábnou rezervy. Stejné číslo dělím neustále narůstajícím jmenovatelem a on se ten podíl nezmenšuje???
Jde o signál/šum.
Ten šum je dán:
- fotonový šum - tj. nenasměrované elektrony, které se strefí mezi dva pixely, chybějící fotony, které nevyrazí elektron z valenční sféry, poněvadž ho nestrefí (to nikdo neovlivní tím, že by mu tam dal cedule aby se trefil) plus případy nějakého chybného odrazu, elektron neskončí v potenciálové díře atd. : na téhle mikroúrovní to nejde zlepšovat donekonečna
- tepelný šum - elektrony vyražené z valenční sféry nikoliv fotonem, ale tepelnou energií přeměněnou na kinetickou - to je šum především dlouhých expozic
- čtecí šum: nepřesné změření náboje v každé buňce, nedokonalé vyčtení expozice odminule, při přesunech nábojů u CCD snímače se elektrony cestou přeskočí do sousední řady třeba nepřesným časováním.
Poměr signál / šum - signál klesá s počtem megapixelů. Potlačení vznikajícího šumu už se dnes téměř rovná "výchově elektronů a fotonů", takže se pohybujeme na hranici možného.
Takže poměr signál / šum se u nárůstu megapixelů už zhoršovat musí, pokud byly nějaké rezervy u 6 MPx, tak by se na stejném prostoru musela efektivita od té doby zvýšit 2,5x na stejný šum, a protože se šum stále snižuje, tak ze stejného prostoru už udělali kolikrát, 4x větší? Jen přes neefektivní využití plochy snímače?
Proto nastupuje SOFTWAROVÉ zbavováníse šumu. Algoritmus potlačení na snímači, v převodu dat, následné odšumění na principu detekce šumu, .... Snížené doostření, vhodný kontrast, odšumování....
Jen se podívej, jak šíleně závisí šum na doostření.
Větší množství detailů- pokud to objektivy přenesou, pokud máš dostatečně veliký výtisk, abys ty detaily zase neslil dohromady, pokud to nerozhýbeš, pokud jsou ty detaily v tak přísné hloubce ostrosti, pokud ty detaily nerozbombarduje šum a nezničí je odšum, pokud je vidíš na tak málo doostřeném snímku....