Pár postřehů:
- "Výcvik" je základ, tak si dej bacha ať si ho nekazíš kvůli fotkám (viz zmínka o tom, že neposlechne pokaždé, vracíš se, focení trvá dlouho). Štěně si poměrně rychle fixuje návyky a fotka nestojí za problém, co ti může vzniknout ve výcviku a bude se to vracet.
- Zjednodušeně zrcadlovka nastavuje expozici (clona, čas, ISO) tak, aby ta část obrazu, kde jí měří odpovídala 18% šedé (je to zjednodušené pro pochopení, tak mne nikdo nenadávejte), takže čím blíž je barva psa k šedé, tím větší je šance, že jí foťák automaticky nastaví dobře (proto ti ten žlutý pes šel líp). Ty máš psa černého a to je pro automatiku blbé a musíš dělat větší zásady (proto má na některých fotkách tvůj pes našedlou barvu).
- Každý foťák umí zachytit jen určitý rozsah jasů (bílá je nejjasnější, černá nejtmavší) tak, aby byla kresba (chlupy) ve světlé i tmavé části psa. Takže pokud máš psa černého a pozadí světlé, tak to chce spíš tlumenější světlo (odpoledne, ráno), kdy sluníčko tolik nesvítí a rozdíl jasu mezi světlým pozadím a psem nebude tak velký. Další možnost je umělě psa dosvítit, ale to je asi zatím mimo

- Podívej se na
http://www.fotoroman.cz na články o expozici a kompozici. Je to tam moc pěkně popsané a je dobré se ze začátku držet pravidel kompozice obrazu. Uvidíš, že fotky budou hned působit lépe

- A hlavně nikdy nezapomeň, že pracuješ s živím tvorem a žádná fotka nestojí za to, aby se zvíře cítilo nepříjemně a stresovalo se. Na tohle bohužel často zapomínají i profíci

Někdy mi trvá několik hodin cvičení se psem, abych udělal jeden cvak, ale pro psa je to celé fajn zábava a bude rád spolupracovat i příště
