Hodnota světelnosti u objektivů v 1:1 zvětšení

[Da Gony]

Když si koupím nějaký makro objektiv, který je normálně označen ohniskovou vzdáleností a světelností, tak ta světelnost se vztahuje k zaostření:
a) na dálku (zvětšení nula) - takhle to dává smysl, v makru je efektivní světelnost 2x méně světelnější
b) na blízko (u zvětšení 1:1) - pak by při zaostření na dálku efektivní světelnost byla 2x vícesvětelnější... to mi nedává smysl
c) při jakémkoli zvětšení (tedy na dálku i na blízko) - jediné vysvětlení téhle možnosti, že a clona (věc) je někde zvláštně na trase a nebo že to je z důvodu že by obraz měl optické vady velké a proto je nejlepší světelnost v makru a v nekonečnu by byl 2 světelnější, ale je uměle zacloněn


Jde mi o ten efekt efektivní clony a "pracovní bod" pro který bývá papírová clona definovaná.

[pemar]

Já bych se na to podíval z té praktické stránky. Pro clonu 16 a rozptylový kroužek 0,025 mm (rozptylový kroužek je hodnota neostrosti, kterou připouštíme a vnímáme ještě jako ostré zobrazení) u měřítka 1:2 je rozsah hloubky ostrosti 5 mm, zatímco u 1:1 je to 1.6 mm a u 2:1 je to 0.6mm.

Tím chci říci, že řešit světelnost u makro objektivu je u makro fotografie víceméně zbytečné, protože se uplatní prakticky jen u portrétu a u makra se řeší spíše opačné problémy, tj. že ani clona 16 nestačí a od clony 11 ostrost už podstatně zhoršuje difrakce.

Tím chci říci, že řešíš podružnosti, běž nejdříve na nějaký makro kurz, pak nebudeš psát mimo mísu.