U makrofotografie,vypočítává se "hloubka ostrosti"(nebo CoC, nebo přesněji FDoF a BDoF, doufám že víte jak to myslím) z fyzického clonového čísla nebo z efektivního clonového čísla?
Já bych řekl že z původního, ale chtěl bych to povrdit. Nebo jinak, je vzoreček jednodušší s clonou nebo efektivní clonou
Vím, že přinejmenším ovlivňuje množství světla, takže pro účely stanovení expozice se musí použít efektivní. A že se to projevuje až při zvětšením "srovnatelném" s 1:1 (takže u 1:9 víceméně ne, ale u 1:3 to už nabírá na síle).
Nebo je v té něcco úvaze špatně? Nebo fungují moderní objektivy, tak, že uživatel pracuje vždy s efektivní clonou (pokud se clona nastavuje elekttronicky na těle, kde se dá kompenzovat výpočet a foťák zná kam zaostřil případně zazoomoval ; v případě clonového prstence těžko, tam je to vytesané do kamene)
A předpokládám, že u označení makroobjektivů, světelnost vždy se myslí ta klasická v běžném režimu "nulového zvětšení"? (pro vysvětleí= efektivní světelnost = efektivní clona na plnou díru...)