Já měl vždy odpor k velkým tělům a objektivům, ale když jsem držel v ruce D4s s 400/2,8 tak jsem měl pocit že držím v ruce něco pořádného, takový ten pocit, jako když se člověk rozjíždí na pořádné motorce nebo drží v ruce pušku na medvědy. Ještě lepší pocit jsem měl s kombinace D4s a 200/2, to si člověk připadá jako fotograf, ty fotky z toho padají parádní a v podstatě jinou technikou skoro nedosažitelné, cvaknete to na f/2 a ono to skoro vždy vypadá jako z časopisu, nepřipadáte si nějaký mobilový cvakal. Testosteron z toho jen cáká. On se Sonnarem 135/2 je výstup podobný a ta sestava je o 2 kg lehčí, jen to nemá ten dokonalý AF, který dělá ty fotky v pohybu.
Bylo mi jasné, že to není nic na mé záda, atd, ale stejně si myslím, že mne to podvědomě ovlivnilo k D500.