Peter Lipa (s kapelou) byl loni na ostravském Jazz Open 2018 skvělý - byl to narozeninový koncert (75) spojený i s jeho uvedením do "Síně slávy Jazz Open Ostrava", takže to mělo i punc velké oslavy - spousta jeho známých včetně silné slovenské účasti. V malém klubu - bylo narváno, dusné horko (venku vedra jako letos, klimatizace klubu nestíhala), lidi se mačkali před hlavním vchodem i na terase před klubem a "čuměli" skrz prosklené zdi klubu.
Mistr Lipa stál většinou blízko směrového LED světla (s pravidelně měnícím se modro-fialovo-purpurovým odstínem) zavěšené zhruba ve výšce dvou metrů. I díky tomu dost fotek je s půlkou tváře Petera Lipy (a ostatních) silně přepálená se ztrátou detailů v obličeji, že to nejde už moc zachránit. Anebo je třeba do toho rázně zasáhnout. Světla tam bylo velmi málo, velká část fotek byla s ISO 6400-10000, a jen vyjímečně s ISO 2000 (když koncert začal a u baru ještě nezhasli žárovková osvětlení).
DSCF8932 2.jpg
V každém případě výkon mistra byl v dusných a stísněných podmínkách úctyhodný, dával do toho vše. Na začátku se omlouval, že je nachlazený z cestování, ale nebylo to na něm znát. Hrálo se zhruba hodinu a půl s několika přídavky. Měl s sebou mladou talentovanou kapelu i svého syna, který jej doprovázel na klávesách. Po koncertu pochopitelně lidé Petera Lipu obklíčili a chtěli se s ním vyfotit, selfíčkovat, podepsat cokoliv atp. Únava na něm byla znát už, ale snažil se všem vyhovět. Po necelé hodince už mu dali pokoj a mohl si dát svou oblíbenou skleničku vína.
Na focení rád vzpomínám, při svých foto pauzách jsem koncert vnitřně vnímal a ještě byl mezi lidmi, kteří ho milují a rozdávali radost kolem sebe. Ale prodírat se jimi nebylo zrovna jednoduché. Byť měli pochopení, že tam jsem na "kšeftu".
-- 22 čer 2019 14:56 --Poz.p.č.: Zrovna ve čtvrtek jsem byl v nemocnici na druhém RTG páteře a žeber, tak jsem si mohl oddechnout, že to dle doktora je s "vyhovujícím nálezem". S korzetem budu ještě mašírovat celé dva týdny. Jinak klasika - nezvedat nic těžkého, nedělat předklony dopředu a dozadu, provádět dechová cvičení i cviky v posteli, co mi doporučili v nemocnici atd.
V Po navštívím konečně i svého praktického lékaře, který mě napíše aspoň vycházky, protože od 20. května jsem vlastně nebyl nikde kromě dvou návštěv nemocnice. Třetí RTG kontrola páteře mě čeká poslední den v červenci - pak snad možná by mohla rehabilitace začít, ale uvidí se. V každém případě nehodlám do práce spěchat - je to moje páteř.
Dnes jsem šel poprvé na cca 30 min vycházku se psem coby doprovod, ale vodítko pro jistotu držel někdo jiný. Nicméně, dalo se to a ještě jsem se stihl před ulehnutím naobědvat ve stoje. A tak dnes ve mě převládá opatrný optimismus.
Když vše dobře dopadne, tak to musím samozřejmě oslavit koupí nového objektivu, to dá rozum!
A díky za komenty a podporu!