Fotohospoda

[pemar.]

Měl jsem ho v ruce v Megapixelu, S1r mi na zrcadlovku přišel docela velký a těžký, ve své kategorii jednoznačně patří k těm větším. Se setovým objektivem vážil okolo 1,7 kg. Zpracování je OK, ocenil bych ale lepší ergonomii držení přístroje, grip mi přišel málo hluboký. Na jedné straně (nepamatuji si už na které) mi přišel výrazně těžší, připadal mi při držení v ruce trochu nevyvážený, u žádného jiného foťáku jsem to nikdy nevnímal.

Další postřehy:

Z pár testovacích fotek jsem došel k tomu, že na statické fotky je to parádní mašina, rozlišení a detaily byly hodně dobré, vypadalo to i relativně nízký šum do ISO 6,400.

Na pohyb byl AF daleko za standardem, na který jsem zvyklý. AF měl velký problém při slabém žárovkovém osvětlení, bylo to horší, než u Z6.

Baterka ubývala před očima, ale v té doby jsem byl zmlsaný D850.

EVF mi přišel relativně dobrý a rychlý, jeden z těch lepších, ne-li nejlepších.

5-osá stabilizace fungovala jako u Nikonu Z6/Z7, aspoň mi to tak přišlo.

Tehdy mi přišel špatný poměr ceny a hodnoty, nelíbila se mi tehdy ani nabídka objektivů, asi by ten příspěvek šel dohledat, komentoval jsem to i na tomto fóru.

[Flor.cz]

Ano, bolo tam krasne. Bohuzial sme tam nechtiac zazili aj zachranu akciu horskej sluzby so smutnym koncom. Dvaja turisti (zhodou okolnosti boli tiez ubytovany v Sliezskom dome) sa pustili zostupovat z Velickej steny a pri zostupe muz vypadol zo steny a padal cca 50m. Bohuzial to neprezil. Zena zavolala zachranarov, na fotke vidno ako jedem zachranar zlanuje k zene v bielom, druheho zachranara spustaju z vrtulnika k telu muza.

Vecer bola zhodou okolnosti v Sliezskom dome planovana beseda so zachranarom, tak sme sa dozvedeli, ze tato fatalna nehoda bola vysledkom ludskej hluposti/lahostajnosti. Tito dvaja tam v prvom rade nemali co hladat, a co uz je absolutne nepochopitelne, isli tento zostup bez akehokolvek istenia.

Podobnou (i když ne zdaleka tak nebezpečnou) situaci jsem zažil na vlastní kůži v Dolomitech pod Tre Cime. Po úzké cestičce jsem slezl do kamenitého svahu pod TreCime, abych tam udělal fotky se zapadajícím sluncem.



Pak jsem viděl, že cestička pokračuje dál a dalo by se Tre Cime obejít z druhé strany. Jenže cestička po pár stech metrech zmizela a šel jsem po suťovišti, párkrát mi ujela noha (spěchal jsem), takže jsem ji měl pěkně dodřenou. O kus dál bylo vidět, že cestička pokračuje, ale naštěstí mě v tu chvíli došlo jaká je to blbost, jít dál neznámým terénem, navíc když slunce pomalu mizelo. Tak jsem se po suťovišti vydrápal nahoru, a šel zpátky bezpečnou turistickou cestou.

V tomto přídadě to mohlo být podobné, třeba viděli nějakou cestičku (zkratku) dolů, tak to chtěli zkusit, terén se zhoršoval, ale nechtělo se jim vracet zpátky do kopce.

[pemar.]

Chodit na horách mimo značené trasy je blbost, také jsem zažil pár situací, kdy pro nějaké blbce musel letět vrtulník. Jednou to bylo v zimě ve Švýcarsku na sjezdovce, a nebylo to daleko od vyznačené trati, jen tak 30-50m, ale neměli šanci se dostat zpátky bez cizí pomoci.

A o Tatrách se ví, jak jsou krásné, ale současné umí být i nebezpečné.

[Flor.cz]

Co jsem se teď díval na mapu kolem Tre Cime, tak některé tyto cestičky jsou zanesené v mapě čárkovanou čarou, takže zas takové riziko to není, ale chce to mít naplánované dopředu a dostatek času.

[pemar.]

Tre Cime jsou krásné, také jsme tam v mladších letech chodili na tůry, žádný problém jsme tam neměli. Nevím jestli má smysl tam chodit na úpatí, podle mne tam nic moc zajímavého člověk nevidí, spíše je to hezčí zdálky.

[Flor.cz]

tak zrovna z toho místa byl pěkný výhled (viz fotka) a pěšina po úpatí je podstatně kratší, na to obcházet to značenou trasou už jsem neměl čas.

[milann88]

Pemar: zrovna úchop mi přišel jako jeden z nejlepších mezi foťáky, které jsem kdy držel v ruce.

Váha vypadá hrozivě, ale když si třeba k Nikonu Z6 nebo nějaké A7 připočtu větší L destičku kvůli úchopu, tak je to rozdíl najednou dost zanedbatelný.

Ten IBIS by měl být výrazně lepší než u Ztkovych Nikonu, co jsem si hledal informace a je to jeden z důvodů, proč bych Panasonic kupoval. Možnost fotit většinu času na nativní ISO je super.

[pemar.]

Jak jsem psal, byly to moje spontánní dojmy, zkusil jsem to ze zvědavosti po cestě z oběda do kanceláře, úchop hodnotím podle sebe (každý má jiné ruce) a držení foťáku jsem vyhodnotil spíše jako slabé, než silné místo.

Ten IBIS byl určitě dobrý, jestli výrazně lepší, než u Nikonu, to fakt nevím, žádné velké testy stabilizace jsem nedělal, já ji nemám rád a vypínám ji pokaždé, když mohu.

Pamatuji si ještě, že to bez problému točilo 4K video, ale to mne také nezajímalo.

Ale hlavní otázka byla, kterou jsem si kladl, jaké objektivy bych na to dal, tehdy byla nabídka hodně omezená.

[fotofanda]

Zrovna teď sleduji rozhovor Honzy Březiny s fotografem letadel Jakubem Vaňkem o přechodu na bezzrcadlovky. Neustále slyšíme jak nějaký starý pardál hodnotí přechod z DSLR na bezzrcadlovky, jak je to těžké a v čem bezzrcadlovky nestíhají.

Docela by mne zajímal i opačný názor někoho, kdo profesionálně fotí s bezzrcadlovkou, s bezzrcadlovkou již začínal a nikdy nepřišel profesionálně do styku s DSLR. Asi to bude někdo mladší, kdo fotí zatím kratší dobu, ale již může být úspěšný. Co by tento člověk říkal o přechodu z bezzrcadlovky na DSLR pokud by byl z nějakého důvodu nucen fotit DSLR.

Jestli by také tak opěvoval optický hledáček, ergonomii DSLR a rychlost AF nebo jestli by naopak nadával na zastaralé uživatelské rozhraní, nepřesný AF či hlučnou závěrku.

[pemar.]

Mohu komentovat jen Z9 a D850, uživatelské rozhraní je prakticky stejné, AF není úplně srovnatelné, v situacích, ve kterých je užívám já, má mírně navrch D850 (letovky jsou plus minus stejné s tím, že Z9 se od určité vzdálenosti přestane chytat a moc nedává ani ostření skrz křoví, D850 má i přesnější focus peaking a má přesnější zaostření menšího ptáka někde dále na cestě, jinými slovy, kde končí AI, tam víceméně končí i AF Z9, zatímco u D850 závisí více na fotografovi). Mírně přesnější ostření má díky Pin módu v AF-S Z9, ale to je naprd, protože AF-S prakticky nepoužívám. Jinými slovy, většina výhod Z9 je pro mne stále v teoretické rovině, prakticky ale u Z9 narážím na omezení, které vedou ve výsledku k většímu odpadu, takže nad Z9 nehýkám nadšením. Pokud někdo začal s bezzcadlovkou, tak bude záležet na tom, s jakou bezzcadlovkou a co a jak fotí, ve výsledku hlavně na fotografovi, protože spousta fotek se dá vyfotit s i Box Tengorem.

Dobrovolně bych si bezzcadlovku v době zrcadlovek nekoupil, ty první řady byly příšerné krámy a jejich majitelé nedobrovolní beta testeři, v době výkonných zrcadlovek jsem nenašel jediný důvod kromě masochismu nebo zvědavosti, abych si něco takového koupil. Poté, co se vývoj zrcadlovek zastavil a média ani výrobci jim nefandí, je možnost koupit aspoň faceliftovanou zrcadlovku omezená a člověk prakticky nemá na výběr.

To prásknutí zrcadla a mlasknutí závěrky u mne patří k focení, jde to i bez toho, ale je to dívat se na porno bez zvuku.

[milann88]

Pemar: s tou ergonomii souhlas, to je čistě subjektivní záležitost.

Já jsem si na stabilizaci hodně zvyknul u Nikonu Z6, mohl jsem udělat fotky, které bych jinak v dostatečné kvalitě z ruky neudělal a stativ v ten moment netahal a to beru Z6 jako průměr v tomhle ohledu s Panasonicem bych měl možnosti úplně jinde.

Zasklení bych poskládal bez problemu. Panasonic 16-35 a 24-105 patří k nejlepším ve své třídě, jako tele bych si vybral Sigmu 100-400. Z pevných objektivu jsou mi Sigmy "i" hodně sympatické i s E bajonetem. Sigma 24mm 3.5, 35mm 2, 65mm 2, extra levné jsem viděl i Sigmy 105 1.4 s L-mount, ale tam bych to cítil jako kompromis.


Fotofanda: složitost přechodu na CSC mi přijde dost relativní, i bezzrcadlovku můžeš používat jako DSLR, jenom koukáš do EVF a ne OVF.

[pemar.]

Pokud k tomu máš objektivy, tak bych řekl, že ten Panasonic je překvapivě dobrá volba, připomínalo mi to pocitově hodně Leicu SL. Přišlo mi to hodně vzdálené od tehdejších bezzrcadlovek, které se vymezovaly proti “fotocihle”, z mého pohledu to mělo blíže k středoformátovému Pentaxu, co se focení týče. Ve srovnání s malými těly typu Sony nebo Olympus se mi to drželo o dost lépe.

Těm vlastnostem a pocitu by odpovídala ta cenovka tehdy blízká 100 tisíc korunám, ten středoformát od Pentaxu stál tehdy o dost více, ale třeba Nikon Z7 nebo D850 byly tehdy citelně levnější, takže jako vstup do světa Panasonicu mne to tehdy neoslovilo, díval jsem na to čisté ze zvědavosti.

Nemyslím si, že přechod z jednoho na druhé je nějak složitý, člověk si musí trochu zvyknout na nové ovládání a na specifika, co to má. Mně jen vadí mediální adorování nedotažených technologií, ta masáž a neobjektivita, jinak je to věc každého, ať si vybere podle svých možností a preferencí.

[fotofanda]

Pemar, milann88: vaše názory víceméně znám a respektuji je. Já měl na mysli jak by někdo, kdo vyrostl na bezzrcadlovkách hodnotil přechod z bezzrcadlovky na DSLR.

[pemar.]

Nedal by to asi, podobně jako někdo kdo “vyroste” na automatické převodovce nedá auto s manuálem. Ta práce se režimy, joystickem a AF body je uživatelsky náročnější, stejně jako nastavování foťáku, když nemáte úplně všechno v hledáčku. Z9 je pohodlnější a zákazníky rozmazluje. Podobných zlenivělých typů zákazníků potkávám hodně, koupí si produkt a myslí si, že tím vyřeší svoji negramotnost. V naprosté většině případů to tak jednoduše nefunguje a oni z toho pak následně viní produkt. Jsou tací, co i s bezzcadlovkou přemýšlí a učí se nové dovednosti (třeba Davidof), ale většina chce jen více pohodlí a nic neřešit, jako s mobilem.

Bezzcadlovka má svoje specifické výhody, třeba při natáčení videa (což je koncepční blbost) nebo při foceni s MF (což mi naopak smysl dává) nebo tou bezhlučností při použití elektronické závěrky. Dává mi to smysl i na široká ohniska. A pro výrobce má smysl v tom, že zákazníků s ní vytáhnou vyšší marže.

[landov]

Velický vodopád.