Fotohospoda

[2828]

[Flor.cz]

Pěknej úlovek ten Ledňáček. Zajímalo by mě, jestli je tu tolik amatérských ornitologů, nebo proč vlastně fotíte ty obyč ptáky ve křoví nebo proti modré obloze? Nějak mi to nepřijde fotograficky ani divácky zajímavý.

Daleko víc bych chápal třeba focení domácích mazlíčků, ti jsou snad oblíbenější než ptáci a dají se fotit v daleko zajímavějších situacích, třeba je i nějak kreativně nasvítit. A přesto je to tady samý pták. To je nějaký trend? Fakt by mě to zajímalo.

[oldbas]

Já si hrál naposledy loni, doma po zahradě. Canon RP + RF 100-400f/5,6-8 IS USM

[Davidof]

Tak ty čtyři otevřené zobáčky se hodně povedly

[oldbas]

Mám i se třemi

[Davidof]

Přemýšlím jak, a jestli florovi odpovědět.

Položils tu otázku tak, že je to poměrně obtížné. I když ty dva důvody, které jsou odpovědí na tvou otázku, jsou v podstatě hodně jednoduché a jasné. Dokonce si myslím, že oba znáš.

Otázkou je, jestli to odpovídání k něčemu kloudnému povede :-)

-- 18. 3. 2023 21:17 --

Mám i se třemi :-)

P1300156.jpg

čtverka je lepší, podle mě. Dovedu si ji představit i v časopise nebo někde na výstavě

[oldbas]

Tak nějaká publikace, nedejbože výstava u mě nehrozí. Asi bych i našel co, ale fotím do šuplíku...
Před pár lety se u nás ve stromě zabydlela rodinka špačků.
Foceno Canon EOS 70D + EF 70-200f/4 L USM.

-- 18. 3. 2023 21:29 --

A ledňáčka mam taky
Foceno Canon EOS 70D + EF 70-200f/4 L USM.

[pemar.]

Já jsem se k fotografování ptáků dostal v období Covidu, protože to byla v podstatě jediná možnost, co fotit, pro mne je to alternativa ke golfu, který mne moc nebaví, potřebuji mít motivaci k chození, potřebuji pohyb, ale na běhání už to není, to bych si zrasoval při své váze kolena a klouby. To focení ptáků člověka přitáhne blíže k přírodě, tak trochu jako rybaření nebo myslivost, jak člověk stárne, tak si té přírody více a více váží. A čím hlouběji je v problematice, tím více zajímavých věcí se člověk dovídá.

Při focení cizích lidi nebo cizích psů se člověk občas dostane do konfliktních situací. Jednou se na mne obořila nějaká vyšňořená dáma u nás v parku, co si to dovoluji fotit jejího čokla, že je právnička a že dobře svá práva a práva jejiho psa. Musel jsem ji tedy vysvětlit, že jsem nefotil jejího psa, ale drozda před ním a dovolil jsem si komentář, že její právní interpretace GDPR je z mého pohledu jednostranná a že není tedy jednoznačné, jak by u soudu obstála. Ona otočila a začala se zajímat o to, za kolik bych jí toho čokla vyfotil. Tak jsem jí řekl tuším 50 tisíc za jednu fotku, ale jí se to zdálo hodně, a protože jsem jí odmítl dát slevu, tak jsme se nedohodli .

[monikash]

Taky bych řekla, že za to může kovid. A pak, když vyrazíš na procházku a zjistíš, že jdeš v protislunci, krajina v okolí je v oparu, tak pak jediná zajímavá věc k focení jsou ptáci nebo srnky v dálce. No,a zkus vyfotit skřivana v jiné poloze než uprostřed pole s modrou oblohou v pozadí, když ve vzduchu i spí?

[tomashr]

Škoda, že naši výrobci fototechniky tak zaostali, že nám tehdy tak moc ujel vlak. U fotoobchodů se to naštěstí nestalo, takový FotoŠkoda nebo Megapixel mi přijdou, že jsou na hodně solidní úrovni.

Historie je moje oblíbené téma a popravdě u výroby fototechniky si myslím, že v ČSR/ČSSR to bylo dost o ničem. Před WWII se u nás dělalo pár věcí spíše v nižší kategorii (včetně právě "praotců Flexaret), jasně dominovalo Německo. Po WWII se nic nezměnilo, dokola omílaný Flexaret byl ve skutečnosti jedinou výjimkou, kde se to dostalo do zajímavější podoby, ale přiznejme si, že nejlepší Flexarety byly tak na úrovni posledních předválečných Rolleiflexů
Ono se často omílá, že byla výroba Flexaretu odstřelena jako rozhodnutí v rámci RVHP, ale v reálu už moc velký potenciál rozvoje nebyl a Meopta to ukončila spíš sama s ohledem na to, že pro ně byl daleko zajímavější vojenský program (zaměřovače, vojenské dalekohledy a tak). Mimochodem po změně režimu na tom spíš vydělali, dnešní velmi respektované pozorovací dalekohledy Meopta mají původ právě v té vojenské výrobě.

Zajímavé jsou ty fotky tehdejších novinářských fotografů, přišly mi lepší, než vidím dnes.

Pár lidí z této oblasti jsem ještě poznal. Podle mne kladem tehdejší situace (tohle bylo podobné i na západě, toto není o režimu) bylo to, že v minulosti měly všechny noviny a časopisy stabilnější portfólio vlastních fotografů, kteří objížděli akce. Tím se držela slušná úroveň a v řadě případů i jistý vizuální styl. S postupnou dominancí online médií se ale tohle z úsporných důvodů rozpadalo a prudce roste počet fotek braných od vyloženě náhodných autorů či vzniklých jen jako "doplňkový cvak mobilem" od sice člena redakce, ale primárně fungujícího jako píšící novinář. V našich podmínkách se občas jako definitivní konec "starých časů" bere vyhazov Jana Šibíka z Reflexu v roce 2013, ale přirozeně to už byla jen taková "výrazná tečka", proces probíhal déle.

Na druhé straně bych ale tu menší skupinku stále fungujících "novinářských fotografů" v ČR nijak nepodceňoval. Třeba fotky Davida Neffa z covidu pokládám za hodně silné (to je věkově cca ještě moje generace) a najdou se zajímaví i mladší, třeba ve sportu Barbora Reichová. Tohle jsou jen dva příklady, dalo by se psát dále...

[pemar.]

S tím zaostáváním nelze než souhlasit, výzkum a vývoj stál za socíku za starou belu, v principu se jen kopírovaly dřívější technologie. Měl jsem Flexaretu, Zenit a později i Praktiku, všechno to byly technologie odněkud z minulosti. To ale neznamená, že nebyl zážitek s nimi fotit, 6x6 formát pomohl technické kvalitě a plně mechanický Zenit byl ještě větší hardcore, než dnes opěvované focení s MF.

U těch dnešních fotografů pro noviny a časopisy mi vadí ta jejich ideologická “profesionalita”, ani v dobách Rudého práva nečouhala politika z novinářských fotek tak, jak se to děje třeba tomu vychvalovanému Šibíkovi a to je pro mne job stopper, jak vidím ve fotce jen náznak pokusu o citovou manipulaci nebo propagování nějaké politiky, tak ten fotograf u mne končí.

[Davidof]

No tak to si moc nepočteš, v dnešní době ;-)

[tomashr]

Praktica náhodou zas tak zaostalá nebyla - slušné TTL měření, dost povedená kovová závěrka. Ve verzi B (od roku 1979) pak dotáhli i další věci, třeba poslední BX20 v podstatě ve své generaci patřila naopak dost vysoko. V NDR to zas tak špatně nedělali, tam byl objektivně i reálný vývoj a postupný posun dále, podle mne tak do roku 1987 si nestáli vůbec zle.
Zlomilo se to až po roce 1986-90, kdy přišel nástup AF systémů, dlužno ale dodat, že tehdy to odnesla řada firem i mimo východní blok. Nejznámější příklad OIympus, ale jiné značky skončily úplně. Třeba Chinon už dnes leckomu neřekne nic, ale věřte tomu, že na začátku 80tých let nebyl zdaleka zanedbatelný. Nástup AF moc nerozdýchala ani Yashica (a tím i Contax, který k ní patřil) - hodně velký propad a začátek konce. Leica to nedala technicky, ale ti si mohli dovolit vlastní cestu a navíc stáli v té době víc na hledáčkové řadě M a méně na DSLR R, tak je to trochu minulo, ale taky s tím měli problém.
On byl vůbec rok 1986 takovým bodem zlomu ve fototechnice - dalším důsledkem byl začátek nástupu Canonu a postupné zválcování Nikonu jako symbolu profitechniky. Ještě v roce 1988 na OH v Soulu byl Nikon zcela dominantní jednička, ale už o 4 roky později v Barceloně to bylo trochu jinak...

[landov]

Jedna vtacia minimalisticka ...

[fotofanda]

Také nerozumím tomu, že spousta fotografů si "libuje" ve tzv. sociálních tématech a ve focení lidí na okraji společnosti. Podle mne to je vyloženě klišé fotit bezdomovce nebo narkomany.

Mám rád street, retro i dokument, ale řekněme spíš takového toho obyčejného života a normálních lidí. Na Instagramu mne třeba zaujala série fotografií bike messengerů z Toronta z 90. let.

https://www.instagram.com/thebikemessengers/



---Upraveno---
Tak ta sýkorka je teda super.