Vliv ohniskové vzdálenosti a pozorovací vzdálenosti na hloubku ostrosti je samozřejmě spojený. Pokud Petr Luňák razí představu, že ohnisková vzdálenost nemá vliv na hloubku ostrosti, zcela zákonitě mu nezbývá než s ohniskovou vzdáleností zpochybnit i pozorovací vzdálenost. Kdyby to neudělal, tak by ho koncept pozorovací vzdálenosti usvědčil z nepravdy.
K tomu, aby mohl Luňák autoritativně prosadit zákaz fyzikálních vzorečků, které do výpočtu DOF tu ohniskovou vzdálenost dosazují, musí zlikvidovat i tu koncepci, na které ten vzoreček stojí. A tato koncepce říká, že do určité velikosti rozostření nevidíme a od určité velikosti ano.
Clona dělá plynulé rozostření od roviny ostrosti oběma směry, dopředu i dozadu.
Ohnisková vzdálenost a pozorovací vzdálenost nám společně definuje pod jakým úhlem vidíme toto rozostření a zda jej rozlišíme nebo nikoliv.
K nesmiřitelnému boji proti ohniskové vzdálenosti tedy Luňák nutně potřebuje bojovat i proti jejímu spojenci, proti vzdálenosti pozorovací, protože ony dohromady tvoří koncepci hloubky ostrosti tak, jak ji fyzika chápe. Bohužel když nám Petr Luňák silou svých pěstí a bezohlednou agresivitou zakáže ohniskovou vzdálenost i pozorovací vzdálenost, neuvědomuje si, že tím rozmetá i hloubku ostrosti jako takovou.
Kde není hranic, není ani pásmo ostrosti.
Nelze tvrdit, že existuje pásmo, kde je obraz ostrý a současně zakázat obě veličiny, které hranice toho pásma definují. Ohnisková vzdálenost a pozorovací vzdálenost říkají, kde jsou v tom plynule narůstajícím rozostření hranice. Pokud zahodíme nástroje, jak je stanovit, přestanou existovat hranice a můžeme říci, že je rozostřené úplně všechno.
Podle jakého kritéria se tedy stanoví, co rozostřené není?
Stejný obrázek si zobrazím na malém displeji s malým rozlišením, na velkém displeji s velkým rozlišením, koukat se na to mohu z libovolné vzdálenosti, takže co nám definuje hranice hloubky ostrosti? Velikost pixelu? Rozlišení monitoru?