Zajímalo by mě, jak se správně mají porovnávat fotky, které jsou zaostřené každá jinam?
N85/1.8G je zaostřen na Canon G12,
N85/1.4G je zaostřen taky na Canon G12, ale více dopředu, než 1.8 a
S85/1.4 je zaostřen na Canon SX10
Já bych si favorita vybíral podle toho, jakým způsobem bych s ním chtěl fotografovat.
Pokud bych s ním chtěl fotografovat zcela statické věci, u kterých by mě nevadilo ostřit ručně podle Live View na stativu, pak bych si vybral Samyang, protože je nejlevnější a je F/1.4.
Jakmile bych chtěl fotografovat z ruky nebo dokonce i mírně se pohybující objekty, napríklad lidi, kteří nespí či nejsou jinak nepřirozeně znehybnění, pak bych si vybral objektiv s autofokusem, konkrétně ten, který je schopen s mým tělem ostřit přesně a spolehlivě.
Protože se světelnou pětaosmdesátkou bych velmi často fotografoval lidi s malou hloubkou ostrosti, na které je rovina ostrosti vidět s přesností na pár centimetrů, pak bych priority hodnotil v tomto pořadí:
1. přesnost a spolehlivost autofokusu s mým DSLR tělem
2. ostrost na plnou díru, na F2.2 -F2.8, což jsou nejčastější clony pro mě s 85-kou
3. cena
4. bokeh
5. schopnost ostření při AF-C
6. je to Nikkor, který má relativně nejvyšší pravděpodobnost úspěch bodů 1. a 5. s příštím tělem?
6. chromatická aberace
7. velikost a skladnost
Bod 1. je zásadní a rozhoduje o tom, zda je fotografování alespoň nějak úspěšné nebo je to průser. Bod 2. je důvodem proč si pořizuji 85-ku a nefotím místo ní zoomem, který je také dost ostrý. Bod 3., cena, může vyvážit další body, bokeh se dá vice rozostřit, a tedy upravit v Photoshopu, je to sice pakárna a otrava, ale z ošklivého bokehu vyrobit nádherný bokeh samozřejmě jde, ač jsem to dělal asi tak 3x v životě. Bod 5. člověka omezuje, ale dá se s tím žít. Bod 6. - v nejhorším to pak prodám, ale viz bod 3. Bod 6. je zase kompletně opravitelný a bod 7. - kdyby byla 85-ka těžká jako 70-200/2.8, tak bych si ji nekoupil.
Je to holt z ruky, proto ani kompo nelicuje.
