My jsme cestovali vyloženě po vesnicích a nakonec jsme se vždy domluvili, většinou si Maďaři vzpomněli na úplné základy němčiny, rakouské hranice jsme měli na dohled. Ono se to nijak zásadně neliší od vesnice ve Francii nebo v Portugalsku, i tam většina lidí umí jen ten svůj jazyk, pokud to není nějaká destinace pro turisty, jen ta maďarština je specifická, má poněkud nižší srozumitelnost. Hodně bylo znát, že Maďary zajímají lokální témata, že nějaká EU nebo Ukrajina jsou jim vzdálené, že je více zajímá, co si dají dobrého k jídlu nebo k pití a kam půjdou rybařit, takový oddech od u nás mediálně propíraných témat.
Mokřady, louky a jezera byly parádní, i díky tomu, že v Maďarsku nebylo takové sucho, jako v sousedním Rakousku. Parádní byly i cesty a pozorovatelny, spousta ptáků a zvířat, Rakousko bylo výrazně druhově chudší. Můj problém s Maďarskem a focením je krajina, rakouské Alpy mám raději, než Balaton nebo puzstu.
Z objektivů jsem využil prakticky jen 500 PF na ptákoviny.
Parádní husy, těch tam byly stovky.