od janfran 28. 1. 2011 15:44
Dynamický rozah závisí na počtu bitů v případě, že celá soustava funguje lineárně- dvojnásobek dopadajícího světla vyvolá dvojnásobný signál, AD převodník mu přiřadí dvojnásobnou hodnotu, atd.
Jenže v praxi ta soustava lineární být nemusí, což dokazují právě RAWy z moderních čipů. I kdyby RAW lineární byl, u JPEGu už je to úplně jiné. Při jeho výpočtu se používá silně ohnutá převodní křivka, takže JPEG zdaleka není lineární, stejně jako není lineární reprezentace barev ve standartně používaných barevných prostorech.
Prakticky každý JPEG, na který se díváme na monitoru nebo papíře, je takhle "pokřivený". Díky převodní křivce do něho klidně může být nacpáno víc než 8EV. Je jasné, že když se určitý počet úrovní využije na rozšíření DR, tak jinde ty úrovně zase musí chybět. Fígl je v tom, že chybí v místech, která mozek neposuzuje tak citlivě. Proto ty "pokřivené" obrázky, když pominu extrémní případy, naopak odpovídají lidskému vnímání lépe.
Konkrétní příklad, kde se projevuje nelinearita JPEGu- vyfoťte 2 RAWy, lišící se expozicí o 1EV. Vypněte záchranu světel, vytahování stínů, zvýšení kontrastu a podobný věci a převeťte je na černobílé JPEGy (pro zjednodušení). Potom na tmavší fotce najděte nějakou oblast s jasem např. 100 a podívejte se, jaký jas má na světlejší fotce. Kdyby byl JPEG lineární, bylo by to kolem 200, ale ve skutečnosti to bude mnohem míň.
-- 28 led 2011 15:49 --
Deamonius: To už je zase něco jiného, monitor a papír mají svůj omezený DR, ale to ještě neznamená, že na nich nejde zobrazit fotka scény, která má v reálu DR vyšší. Pochopitelně je potom potřeba obětovat kontrast, ale to myslím není nijak překvapivá věc.