od FotoABC 18. 3. 2009 10:37
Pár příkladů kdy má smysl nastavovat "M" režim:
1. TTL blesk je hlavním světlem na scéně, takže automatiku expozice zajišťuje on a fixní čas: je-li dlouhý, tak s otevřenou clonou a vyšší ISO hodnotou zajistí dostatečně jasné pozadí, je-li krátký, tak zabrání pohybovému rozostření těch objektů, jejichž jas i bez blesku hraje roli
(takže se vlastně nejedná o plný manuál, protože expoziční automatiku zajišťuje do určité míry blesk)
2. fotografujeme pohyb v obtížných světelných podmínkách, clona je buď plně otevřená nebo hraniční pro potřebnou hloubku ostrosti, pohybovému rozostření zabráníme hraničním nastaveným časem a necháme ISO automatiku dorovnávat expozici
(takže se vlastně nejedná o plný manuál, protože expoziční automatiku zajišťuje Auto ISO)
3. u nočních fotografií na stativu obvykle automatika času i při nastavené cloně a ISO nevystihne náš záměr, zde je plný manuál stylem zkušenost-pokus-omyl asi optimální
4. pokud chceme skládat panoramata, pak musíme nutně (nechceme-li si dlouze hrát s korekcí jasu v PC ) použít plný manuál, aby nám jas snímků při skládání navazoval
5. pokud používáme objektivy, které nejsou určené pro naše tělo D-SLR a které spolupracují pouze v "M" režimu
6. pokud chceme v určitých konstantních světelných podmínkách zajistit shodnou expozici série fotografií
7. pokud provádíme vícenásobnou expozici pro HDR fotografii a korekce expozice nás na konkrétním přístroji a v konkrétních podmínkách nějak limituje
8. pokud ani jeden z režimů měření expozice (matrix/zónový - posílený střed - bodový) nám s případně odhadnutelnou potřebou korekce nedává u konkrétního přístroje spolehlivé výsledky
9. pokud je plný manuál nejlépe se zobrazeným kontrolním expozimetrem v určité situaci u určitého přístroje pro určitého uživatele považován za ergonomicky vhodnější, než např. priorita clony s korekci expozice a změnou způsobu měření expozimetru
10. zvyk
Domnívám se, že dříve, než by uživatel rezignoval na schopnosti expozimetru a nastavil v určitém prostředí raději fixní expozici viz rada Pa.Va.Zi, tak je lépe nejprve vyčerpat všechny možnosti pokusit se získávat v poloautomatickém režimu (priorita clony) správné hodnoty expozice pomocí změny zónového měření <-> posílený střed <-> bodové měření a současně i dostat pod kůži chování expozimetru a dopředu odhadovat potřebnou korekci expozice. Případně to kombinovat i se zámkem expozice.
Ono i když jsou stabilní světelné podmínky, tak většinou stačí se otočit čelem vzad nebo jen o devadesát stupňů a díky umístění zdroje světla je všechno jinak. Stanovovat expozici ze zkušenosti šlo lépe u filmu s vysokou expoziční pružností, u digitálu, kde většinou bojujeme s dynamickým rozsahem se nevyplatí plýtvat expozicí a buď obdržet přepaly anebo vyšší šum, než je nezbytně nutné. Expozimetr, histogram a zobrazení přepalů jsou pomůcky, které zkušený fotograf rozhodně nepotřebuje méně, než ten nezkušený.