reign, F-ABC, potíž je v naprostém odtržení od fotografické reality několika stálic zdejší diskuse, pro které je primární technika, fotografie pouze v pozici rukojmí. Logicky, co se dá změřit a porovnat, o tom je jednoduché něco tvrdit a být přesvědčen o pravdě. Byť to sám změřit neumím a jsem odkázán na výsledky měření jednoho, dvou kusů. Dobře si vzpomínám na slova makofoto o jakémsi Nikkoru, který měl v testech vynikající výsledky a při tom mu na krám přišlo několik kusů, které se ani neodvážil nabídnout zájemcům.
Ale o to teď nejde, hloupé je. že ve svých striktních soudech ti stále stejní zacházejí až ad absurdum, aniž by se ohlíželi na opačné názory. Já třeba na rozdíl od nich tvrdím, že špatné objektivy se neprodávají, jsou jen objektivy dobré, lepší a špičkové - v portfoliích všech výrobců. Nikdy jsem o žádném objektivu nenapsal, že je tragedií, pokud to nebyl zmetek.Ti stálí se tak chovají, protože nejsou myšlením fotografové, nezajímá je obsah fotky ale testy toho, čím je možné fotky dělat.
Tedy odtržení od samotného smyslu, podstaty fotografie. Že občas nějakou fotku cvaknou na tom nic nezmění. Stačí se všimnout, že i zde, na fóru se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Zmatenost tvrzení o Pentaxu 18-135 je zcela zřejmá. Jak se hodí na krajinu, no nijak. Také
bych ho na klasickou krajinu v případě špičkových nároků nedoporučil. Je to cestovní, turistický objektiv a to jeho kritici z neznalosti fotografování opomíjejí. Ostatně v tomto případě i na krajinu vyhoví, ovšem obecně charakterem své kresby se velmi dobře hodí třeba na portrét, krajinný (nebo jiný) detail, či výseč. Na velkou krajinu či klasické zátiší nechť si ctěný zájemce pořídí časem další.
A jak to souvisí s těmi úlohami? Když je budeme mít v krvi, přestaneme psát obdobné hlouposti, jako že je uměním obhajována nekvalita. Naopak, umění nekvalitu nesnáší, což je vidět třeba velmi často na bokehu prý dokonalých objektivů (který ovšem jejich příznivci rádi opominou). Když je budeme mít v krvi, neodsoudíme žádný objektiv podobně jako neodsuzujeme neostré části obrazu. Naopak se o ně snažíme.
Moc bych prosil, aby si ty čtyři úlohy (pět i s tím vejcem) zkusil udělat každý, než začne posuzovat jakýkoliv objektiv. Jsou to naprosto fundamentální základy, a žádný kvalitní objetiv ani tělo není pro jejich řešení potřeba. Bez jejich znalostí je vše ostatní jen plkání, ztráta času. A dokud se s nimi kdokoliv nevyrovná, zůstane při starém.
Ano, existují dvě nezávislé discipliny, dvě roviny hodnocení. I potraviny se dají hodnotit podle váhy a podle chuti. Ale to první nemá bez toho druhého vůbec žádný význam. Na tom trvám, pokud je člověk znalec jídla, nikoliv jen pouhý skladník.
Zdravím