No on Pentax taky postupně těch změn elektroniky okolo bajonetu udělal mraky a vliv na funkci to má (občas i u vlastních skel). Spíš to u něj není tolik vidět proto, že má podporu třetích stran celkově menší, ale...
Mimochodem zrovna Canon je v dost ohledech naopak nejkorektnější, EF bajonet z roku 1986 byl navržen tak dobře, že vlastně vše chodí dodnes bez problémů, změnu přinesly až MILC.
Ty "klacky pod nohy" pro třetí strany jsou malinko pohádka, ono to v reálu vypadalo tak, že třeba Sigma okopírovala protokol totálně blbě a pouze na základě těl známých v době vzniku a pak se děsně divili, když pozdější těla začala více využívat funkce, které v objektivech Canonu byly už od začátku (bez nadsázky už od 1986), nešlo o žádné nové funkce
Zpět k mirorless - při kontrastovém ostření na čipu by opravdu problémů s přesností mělo být o dost méně než u DSLR, tam to jsou spíš výjimky, když se nějaké sklo chová "divně" (viz i ten příklad výše, kdy se problém uživatele týkal jediného skla). Trochu složitější je to ale u PDAF a také obecně při kontinuálním ostření, tam už hrají roli i otázky predikce (objektiv se hýbe pomalu ještě dřív, než je plně vyhodnocen sensor) a X dalších věcí, tam už to tak idylické být nemusí
-- 14. 8. 2020 08:44 --Dolgor píše:...ale nechci tady vrtat do těchle věcí. Jen se divím proč se lidi tak urputně snaží na Sony bezzrcadlovky montovat alternativní skla a řešit s nimi různé trable, když relativně bezproblémových značkových je dost. Imho ani Sony moc nepomůže, když prodá jen těla a objektivy si lidi koupí jinde.
Tak ono je faktem, že Sony v počátcích docela vyrostlo tou širší nabídkou alternativních skel, nešlo jen o třetí strany, ale hodně se užívaly i Canon EF skla s adaptéry atd. Dovolím si tvrdit, že bez tohoto by Sony získávalo pozici daleko složitěji, jednak kvůli nákladům na přechod (profi fullframe skla nejsou právě zadarmo), ale taky dlouho nabídky vlastních skel až tak skvělá nebyla (teď už celkem ano, ale není to tak dlouho).
Lidi si na to holt zvykli, to se hned nezmění...