Já jsem viděl nastavený ruční posun vyvážení bílé u D750 u jednoho borce, který fotil fotky v muzeu, výsledek byl parádní (mimochodem, fotil tam pravidelně a měl to změřené přístrojem). Sám jsem fotil ve vesnických sokolovnách pingpong (pro oddíl, když jsem ještě aktivně hrával) a děti v různých u uměleckých prostorech (když ještě vyhrávali ceny, tu poslední dostal syn nedávno, se slavnostním předáním v Národním divadle, kam mi bylo blbé brát foťák). Chci tím říci, že pár tisíc fotek jsem v podobných fotkách nafotil. Mne vyprovokovaly ty řeči o tom, jak se v těhle podmínkách nedá použít šedá tabulka nebo jak je to komplikované. To mi přišlo jako blbost, mnohem komplikovanější mi přijde následně se strefovat do nastavení v postprocesu. Samozřejmě, že během akce necvakám šedou tabulku, ale každá mnou focená akce měla hluchá místa, kdy jeden cvak navíc není problém udělat a pak mi to při zpracování RAWu dalo minimálně dobré vodítko. Možná máte nějaký lepší postup nebo lepší odhad nebo naopak horší monitor, horší oči nebo větší toleranci k posunutých barvám.
Mne jste vyhecovali k tomu, že jsem se zkusil podívat na fotky z parkůru a fotky koní jiných fotografů s A9. A přišel jsem na zajímavou věc - všechny obličeje mají silný nádech do červena a oranžova, dokonce i ty z venku, s nastavením WB na Auto, bílý kůň vypadá (narůžovělý) jako připravený na nějaký pochod hrdosti. Jakoby tam Sony A9 měla zabudovanou nějakou umělou inteligenci říkající, že jezdec má být vždy opálený
. Nebo je to optimalizované jen na prohlížení na mobilu a na EIZO to utíká. Každopádně by to mohlo jít korigovat, protože je to u všech fotek, liší se míra, u fotek venku ještě snesitelně a uvnitř hodně. Jak jsem psal, není to drama, ale u špičkového sportovního foťáku bych čekal, že to bude perfektně zvládnuté a nebude to vyžadovat nějaké dodatečné úpravy. Takové ty drobné rozdíly proti D500 nebo D5.