Manželka si vyzkoušela oba foťáky coby kameru. Rozestavěl jsem do prostoru v obýváku A4-ky s portréty vnoučat a pak já jsem se pohyboval po pokoji. Fujifilm X-S10 s 23/2 jí přišel pohodlný do ruky a únosně lehký k dlouhodobému držení, hledáček nepoužila, filmovala přes displej. Hodnotí to podobně jako já, dokud se Fuji drží toho, co chci, tak pohoda, ale jakmile se ztratí nebo jakmile chci ostřit na jiný obličej, tak je to konečná. Někdy za obličej považoval i zmuchlané triko. Když jsme vypnuli detekci obličejů, tak se dá umístit ostřící oblast na střed a ono to vždy přeostří na to, co je uprostřed. Trasování ale nic. Jak žena řekla, znamená to vydržet po celý videoklip s jednou kompozicí.
Nikon Z50 s fullframovým 35/1.8 po aktualizaci firmware z 1.0 na 2.3 (půjčovna zřejmě neaktualizuje) se drží výborně zvoleného obličeje nebo vlastně jakéhokoliv předmětu.
Žlutý rámeček ukazuje, co trasuje. Pokud se ztratí, tak OK -> bílý rámeček na střed -> ponechat nebo šipkami posunout na xicht -> OK -> a zase trasuje dál. Podle manželky je to OK, ale pak to mačkání tlačítek jak na Fujifilmu, tak na Nikonu slyší jako hlasité cvakání na výsledném videu, což znamená drobný kus té zvukové stopy vystřihnout. No....
Za 5 minut už hlásila, že s tou Nikkor Z 35/1.8 S je to těžký. Tak jsem tam dal 16-50/3.5-6.3. Podle ženy krásně lehký do ruky, ale tmavý a moc žlutý obraz na výsledném videu s nekvalitním obrazem (ISO 2000) a navíc (!) výrazně hůř drží trasovat motiv.
Takže manželka má vybráno: chce Nikon Z50 + Fujinon 23/2.
Moc to na sebe nepasuje, ale zkusím to kladivem.